Hloubáte až příliš nad tím, co se stalo? Obáváte se budoucnosti? Žijete v neustálém stavu úzkosti? Pak je docela možné, že jste inteligentnější než většina ostatních. Chytří lidé mají podle vědců častěji právě tyto problémy – a má to na ně zničující vliv.

Kanadští vědci z Lakeheadské univerzity ve státě Ontario provedli experiment, ve kterém sledovali skupinu 126 studentů.

Ukázalo se, že ti, kteří často hloubají o životě a strachují se, mají v průměru o 10–15 % vyšší inteligenci než ti, kdo kontrolují své emoce.

Podle vědeckého týmu jde především o inteligenci jazykovou a slovní, tedy schopnost snadno mluvit a psát za používání správných pojmů, umění vysvětlovat a přesvědčovat, vyučovat a ovládat skladbu a praktické užití jazyka.

To vše je často provázené schopností humoristického využití slov, zdůrazňují vědci.

Úzkostní chytráci bodují v testech

Badatelé podrobili studenty testu inteligence a zároveň je nechali vyplnit sadu podrobných dotazníků. Na jejich základě pak stanovili úroveň úzkosti, deprese, strachu a toho, do jaké míry mají tendenci neustále hloubat nad minulými a budoucími událostmi.

Výsledky byly poměrně přesvědčivé – čím větší vykazoval student známky úzkosti a čím více se zaobíral přemýšlením nad minulostí, přítomností nebo budoucností, tím lepší měl výsledky v testech verbální (slovní) inteligence.

Psycholog přináší důkaz

Stejná souvislost se ukázala i v případě deprese. Kdo vykazoval známky spojované s touto psychickou chorobou, měl vynikající výsledky v testech jazykové (lingvistické) inteligence.

„Ten, kdo příliš přemítá a trpí úzkostmi, má zase výhodu ve vyšší inteligenci, která mu přináší lepší schopnost analýzy ve srovnání s ostatními.

Je možné, že lidé s vyšší lingvistickou a verbální inteligencí jsou schopnější podrobně analyzovat současné a budoucí události a že právě tato jejich vlastnost vede k tomu, že o nich neustále přemítají,“ uvedl Alexander Penney, šéf výzkumného týmu.

Jak přežít a neonemocnět

Za tímto chováním se podle vědců pravděpodobně skrývá vlastnost zděděná po předcích. Právě takový přístup totiž umožnil v určitém smyslu našim předkům přežít, když dokázali předvídat nebezpečí díky pocitům znepokojení a úzkosti.

Tendence k úzkostem, negativním myšlenkám a depresím je ale lepší mít pod kontrolou. V opačném případě může podle vědců takové chování po delší době vést ke snížení imunity a vystavit tak člověka různým nemocem.

Kdo si je vším jistý?

Méně chytří lidé jsou navíc přesvědčeni, že jejich inteligence je daleko vyšší než skutečná.

„Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností,“ řekl už před 50 lety britský matematik a nositel Nobelovy ceny Bertrand Russell. Je to proto, že podléhají tzv. Dunning-Kruger efektu.

Důkaz o tom přináší právě vědecký výzkum Davida Dunninga a Justina Krugera z americké Cornell University.

Obtíže hloupého člověka

Oba vědce zaujal výrazný rozdíl mezi skutečnými schopnostmi člověka a tím, jak on sám své schopnosti vidí. Člověk, který je hloupý, trpí dvěma druhy obtíží: Vzhledem ke své neschopnosti provádí nesprávná rozhodnutí.

A není schopen si uvědomit fakt, že tato nesprávná rozhodnutí činí. Testovaní vysokoškolští studenti nejprve vyplnili test měřící jejich logické uvažování, gramatiku a dokonce i smysl pro humor.

Pak hodnotili svou schopnost rozeznat správné řešení, tedy odhadnout, jak jsou v těchto oblastech dobří.

Schopní versus neschopní

V druhé části experimentu měli studenti možnost prozkoumat výsledky testů ostatních a pak opět provedli sebehodnocení. Po srovnání s ostatními ti schopní poznali, že jsou na tom lépe, než očekávali, a podle toho upravili své hodnocení.

Jejich původně podhodnocené výsledky se dají zdůvodnit tím, že pokud člověku připadá nějaký úkol jednoduchý, má pocit, že pro ostatní bude jednoduchý také. Neschopní po kontaktu s realitou své sebehodnocení nezměnili. Nebyli schopni rozpoznat, že schopnosti ostatních jsou lepší než ty jejich.