„Země. Zcela jistě neobydlená,“ prohlašuje 19. dubna 1770 anglický mořeplavec James Cook, který pod britskou vlajkou právě připlouvá k neprobádanému území.

Touží najít Terra Australis – kontinent, o němž nikdo nic neví, ale všichni Evropané jsou o jeho existenci přesvědčeni. Jeho přání se mu právě plní.

Brzy ale James Cook (1728‒1779) zjistí, že v jednom se mýlil. Kontinent není divočinou bez jediného člověka. Žijí na něm Aboridžinci, původní obyvatelé Austrálie (též se pro ně používá název Austrálci).

Staví si jednoduchá obydlí z kůry, větví stromů a klokaních kůží, vše spojují pomocí bláta. „S těmi divochy si poradíme,“ rozhodne mořeplavec. Zdánlivě primitivní domorodce nepovažuje za sobě rovné.

Terra Australis se postupně mění v britskou trestaneckou kolonii. Na původní obyvatele tu tak koukají skrz prsty i davy zlodějíčků a lehkých ženštin, které sem lodě přivážejí z Evropy.

Přitom právě Aboridžinci vynalezli nejstarší hudební nástroj na světě nebo jednu z nejstarších zbraní. Kolonistům jsou však jenom pro smích.

Kvílení nenadchne

„Vydám se pro dřevo na oheň,“ nabídne se mladý Aboridžinec a zamíří do lesa. Hledá vhodný kousek, který by dobře hořel, když narazí na dutou větev eukalyptu. „To je ono,“ sebere ji. Zevnitř se na něj vyvalí termiti. „Co s vámi?“ kouká na ně rozpačitě.

„Spálit vás nechci, byla by vás škoda,“ rozhodne se. Místo toho přiloží ústa k užší části větve a mohutně foukne. I když se mu nepovede všechny mravence naráz vyfouknout, lesem se ozve zvláštní vibrující zvuk.

Zaposlouchá se do něj. Tak se prý zrodil nejstarší hudební nástroj na světě – didgeridoo. Zvláštní název má vyjadřovat jeho zvuk. Podle odhadu archeologů může být starý 30 000–40 000 let, což dokládají i nástěnné malby. Kolonisty ale v 18. století podivné kvílení dřevěné trubky dvakrát nenadchne.

Kouzla s klackem

Větší zájem u nich vzbudí netradičně zahnutý klacek. Ostře zasviští vzduchem, opíše křivku a… vrátí se zpátky do rukou vrhače.

Přesně takový parádní kousek předvede Aboridžinec jménem Bungaree francouzskému praporčíkovi Francisi Louisi Barrallierovi (1773‒1853), který jenom nevěřícně zírá. Bungaree patří mezi místní hvězdy ve vrhání bumerangu.

Aboridžinci s ním dokážou házet do kruhu, a lovit tak třeba ptáky nad vodou.

Jenže ani mistrovské kousky se zahnutou zbraní, která patří mezi nejstarší na světě – vyskytuje se na australských jeskynních malbách starých až 40 000 let –, Austrálcům respekt nezískají.

Prvenství jim nevezmou

Přistěhovalci domorodce vybíjejí ve velkém.

V době, kdy k australským břehům připlouvá loď Jamese Cooka, jich na kontinentu žije milion, po 160 letech kolonizace jich zbývá už jenom 70 000. Nejkrušnějším obdobím jsou pro ně léta 1870‒1969. Kolonisté kradou Aboridžincům děti a násilně je umisťují do bělošských rodin.

Většina bělochů je přitom týrá psychicky i fyzicky a posílá je do pracovních táborů. Když vyrostou, necítí se ani jako běloši, ani jako domorodci. Za další půlstoletí ale Aboridžincům vědecký svět musí chtě nechtě přiznat jedno prvenství.

Podle studie DNA, publikované v roce 2016 v prestižním časopise Nature, jsou Aboridžinci nejstarší civilizací na Zemi. Průzkum, který provedli britští vědci z univerzity v Cambridgi, určuje jejich stáří na 50 000 let.