Domů     Vzducholodě ve válce: Pryč s romantikou – do boje!
Vzducholodě ve válce: Pryč s romantikou – do boje!
15.6.2019

Psal se 5. srpen 1914. Velká válka zaznamenala teprve první výstřely. Nad hlavami obyvatel Lutychu na východě Belgie se však objevilo něco, co bylo stejně fascinující jako děsivé. Plovoucí koráb nesl jméno Zeppelin.

Lidé zdálky viděli, že se z obra pomalu se sunoucího po obloze snášely na zem drobné kamínky. Když se však ozvaly první výbuchy, rychle jim došlo, oč jde. Posádka vzducholodi vypouštěla na zem tuny munice. Lutych tak rázem zachvátilo peklo.

1.

Vive La France!

Kdy: rok 1884

reklama

Obří stroj se znovu vrátil na místo, odkud vyletěl. Lidé propukli v jásot. Francouzská La France se tak stala v srpnu 1884 první neztuženou vzducholodí, která se dokázala vrátit na start i proti větru.

Její konstrukci si vzali na starost Charles Renard (1847–1905) a Arthur Krebs (1850–1935), vůdčí osobnosti francouzských vzduchoplaveckých oddílů.

La France, která dosáhla rychlosti 22 kilometrů v hodině, poháněl elektromotor a vrtule.

Výjimečnost vzducholodě nespočívala jen v tomto jejím prvenství, projekt financovaný vládou měl o mnoho dalekosáhlejší důsledky – hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838–1917) se jí natolik inspiroval, že se rozhodl využít vzducholodě jako válečnou zbraň.

La France, vzducholoď, která se stává vzorem pro Zeppelina.
La France, vzducholoď, která se stává vzorem pro Zeppelina.

2.

V armádě s plány neuspěl

Kdy: 31. srpna 1893

Hrabě von Zeppelin vykročil rázným krokem na ulici. Dveře patentového úřadu za ním zaklaply. Právě si nechal pod číslem 98 580 patentovat svůj návrh řízeného vzdušného plavidla.

V armádě s ním neuspěl, přesto se plánů na výstavbu nového typu balonu poháněného motorem nevzdal. Začít ale musel od píky a na vlastní pěst. O pět let později založil Společnost pro vzduchoplavbu a věnoval veškerý svůj zájem vzducholodím.

Hrabě von Zeppelin
Hrabě von Zeppelin

3.

První cesta do vzduchu

Kdy: roky 1899 a 1900

Jako první přišla na řadu stavba 140 metrů dlouhého hangáru, kde by mohlo nové vzdušné plavidlo vzniknout. Nutné bylo také sehnat schopné lidi. A v tom měl vynálezce štěstí.

Hrabě získal na svou stranu talentovaného inženýra Ludwiga Dürra (1878–1956), jemuž se podařilo Zeppelinovy představy dotáhnout do konce.

Světlo světa tak spatřila unikátní ztužená vzducholoď, balon ve tvaru doutníku o 128 metrech délky a 12 metrech v průměru.

Ludwig Dürr (vlevo)
Ludwig Dürr (vlevo)

Počasí letu nepřeje

L.Z.1, tedy Luftschiff Zeppelin 1. Tak byla vzducholoď pojmenována. Stroj v sobě ukrýval 17 oddělených plynových komor, kam bylo načerpáno 11 300 metrů krychlových svítiplynu.

Ten byl nosným plynem však jen zpočátku, časem byl nahrazen vodíkem coby plynem s o mnoho větší nosnou silou. Nastal čas na první zkušební let. Ten byl naplánovaný na sobotu 30. června 1900, ale kvůli nepříznivému počasí se musel přesunout na 2. července.

Pokus nevyšel

K davu se stále připojovali další a další zvědaví diváci. Všichni chtěli vidět ten zázrak. Kolos poháněný dvěma motory Daimler, každý o výkonu 11,8 kilowattu, a opatřený po stranách dvěma vrtulemi o průměru 1,15 metru, vzlétl vstříc nebi.

Svou slávu si ale užíval pouhých 17 minut. Chyba technika a další sled problémů přinutil vzducholoď nouzově přistát. Na první skutečně úspěšný let si tak musel Zeppelin počkat až do 21. října.

4.

Sny se začínají plnit

Kdy: roky 1908 a 1909

Hrabě Zeppelin stále piloval konstrukci, až v podstatě došlo na jeho slova – o jeho vzducholodě začala jevit zájem armáda.

Když vojsko vidělo úspěchy vzducholodě L.Z.3, která dokázala v roce 1908 uletět 1600 kilometrů z Friedrichshafenu do Mannheimu za 20 hodin a bez nehod absolvovala jeden slavnostní let za druhým, vypracovalo požadavky na vzducholoď, která by se měla stát součástí armádní výzbroje.

Modernizovaný stroj se tak jako první dostal do armády 20. července 1909 pod označením Z.1.

Ocas vzducholodě Zeppelin
Ocas vzducholodě Zeppelin

5.

Německý pokrok suverénně na špici

Kdy: rok 1914

V tu ránu se plány na romantické plavby po nebi měnily o 180 stupňů. Vznikaly nové typy vzducholodí, které měly odpovídat bojovým standardům. Požadavky armády byly jasné:

Vzducholoď se měla udržet ve vzduchu 24 hodin, měla mít dolet 700 kilometrů a možnost letu nad určený cíl a návrat zpět na základnu. Stroje se postupně technicky zdokonalovaly a boje první světové války se každým dnem přibližovaly. Vzducholodě tak měly dostat šanci ukázat se v bitvě.

Masivní výstavbou bojových vzducholodí chce Německo ovládnout vzduch.
Masivní výstavbou bojových vzducholodí chce Německo ovládnout vzduch.

Máme 12 kousků!

Právě Německo se stalo suverénně jedničkou ve stavbách vzducholodí. Už na počátku války mělo k dispozici šest velkých vzducholodí, tři dopravní zeppeliny a tři neztužené vzducholodě od menšího berlínského výrobce Parseval.

První skutečně válečnou řadou vzducholodí Zeppelin byla až řada M. Premiérovým kusem se stal 11. května 1914 stroj s označením L.3. Ten byl také jedinou německou vzducholodí, s níž vstupovalo do války německé námořnictvo.

Tři motory Maybach C-X, každý o výkonu 470 kilowattů, poháněly 158 metrů dlouhý vynález rychlostí až 84 kilometrů v hodině.

Místo bomb granáty

Na samém začátku první světové války navíc pro vzducholodě nepředstavovala letadla žádnou konkurenci, a tak tito létající obři zcela ovládli nebe.

V srpnu nad belgickým Lutychem prolétal stroj s vojenským označením LZ 21. Ukázal, jakou hrozbu mohou létající monstra představovat – ačkoliv ještě nebyly k dispozici letecké bomby, ze vzducholodí na zem tryskaly dělostřelecké granáty.

První a poslední let

Na Lutych nakonec dopadlo přes 200 kilogramů munice! Vzducholoď však musela létat velmi nízko a její malá rychlost z ní činila snadný cíl pozemních jednotek. Přesně na tyto nevýhody doplatil i stroj LZ 21, jehož první let byl nakonec i tím posledním.

Do jejích útrob se zahryzl šrapnel, a přestože se posádce podařilo vrátit nad německé území, nouzové přistání u Bonnu už zdaleka tak dobře nešlo. Z lodi zbyly jen trosky.

Vzducholoď z dílny Schütte – nejspíše rok 1918
Vzducholoď z dílny Schütte – nejspíše rok 1918

Konkurence vzrůstá

Zatímco před světovou válkou v sobě vzducholodě stále snoubily účinnost s romantikou, po vypuknutí války už všechny stroje připadly armádě.

Vedle slavných zeppelinů, které byly stále na špici, ale existovaly i další výrobci vzducholodí, kteří nutili svého slavnějšího konkurenta být stále o krok napřed.

Zejména v roce 1909 vyrostl hraběti Zeppelinovi nový vážný sok na poli vzduchoplavby – společnost Schütte-Lanz v čele s doktorem Johannem Schüttem (1873–1940).

Dvě desítky strojů

Vzducholoď této firmy s označením SL.1 poprvé vzlétla 17. října 1911. Schütte přistupoval ke konstrukcím více vědecky, a tak měly jeho stroje lépe propracovanou aerodynamiku. První nebeský koráb s jemnými tvary poháněly dva motory Mercedes-Benz.

Druhá vzducholoď v pořadí, SL.2, plula prvně po nebi 28. února 1914 rychlostí až 88 kilometrů za hodinu. Firma Schütte-Lanz stihla do konce války sestrojit 22 vzducholodí, legendární zeppeliny ale z pomyslného trůny nikdy nesesadily.

6.

Výbušná odpověď nepřátel

Kdy: roky 1914 až 1918

Němci, ač nejúspěšnější, nebyli jediní, kdo mohl armádu obohatit o vzducholodě. Také francouzská armáda neztrácela čas. Vlastnila hned několik strojů, a tak mohla na německé útoky okamžitě odpovědět.

Po bombardování belgického města trvalo čtyři dny, než vyletěla francouzská vzducholoď armádního typu Flerus ze základny Verdun a napadla západoněmecký Trevír. Vzájemným střetům ale nebyl konec.

V druhé polovině srpna se na válečné nebe vznesly útočné německé vzdušné koráby Z.VII a Z.VIII.

Vzducholoď prolétá těsně vedle Eiffelovy věže v Paříži.
Vzducholoď prolétá těsně vedle Eiffelovy věže v Paříži.

Lepší než několik křižníků

Bombardování z nebe stále pokračovalo na obou válčících stranách, ale účinnost vzducholodí nebyla nijak závratná. Kromě úkolu zasypávat nepřátele granáty měly ale vzducholodě sloužit k průzkumu a v tom sehrály o mnoho významnější roli.

V hlídkování vydal jeden zeppelin za pět až šest křižníků. Během průzkumných letů nad mořem byla za dobrého počasí viditelnost 48 kilometrů. Vzducholoď tak měla pod kontrolou 96kilometrový pás vodní hladiny.

Za 12 hodin letu při průměrné rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu to tedy znamená prozkoumat až na 84 000 kilometrů čtverečních.

Velitelé na mrazu

Jak přesně vlastně vzducholodě vypadaly? Jejich hlavní část tvořilo těleso vejčitého tvaru, jehož aerodynamické vlastnosti se postupně stále propracovávaly.

V jeho spodní části byste ještě před válkou nalezli kýl, jehož součástí byla chodba vedoucí od přídě až po záď, prostory pro posádku i úložné prostory. Kýl však z konstrukce během války vymizel z důvodu snížení váhy.

Velitelská gondola i gondoly motorové byly umístěny dospod vzducholodě, nejprve otevřené, takže se musela posádka potýkat s mrazy, později již uzavřené.

Tuny ve vzduchu

Zpočátku poháněly vzducholodě dva motory, během války přibyl další. Posádka o 10 až 16 mužích obývala dvě gondoly, kam byly zprvu namontovány dva osmimilimetrové kulomety Maxim, jejich počet ale během války narůstal.

Zatímco první útočníci ve vzducholodích mohly vyhodit jen 200 kilogramů munice, ke konci bojů vzrostla celková nosnost některých strojů až na 11 tun!

Hrabě Zeppelin umírá v březnu 1917, to už je doba válečných vzdušných plavidel za zenitem.
Hrabě Zeppelin umírá v březnu 1917, to už je doba válečných vzdušných plavidel za zenitem.

7.

Jako bezmocné velryby

Kdy: po roce 1918

Jak pokračovaly boje první světové války, ukazovaly se vzducholodě jako stále méně žádané zboží. Toho už se hrabě Zeppelin nedožil – zemřel v březnu 1917 v Berlíně.

Vedení armád zaměřila svou pozornost na vývoj letadel, jimž nemohly vzducholodě už jakkoliv konkurovat. Přestože ve výzbrojích vojsk mnoha zemí vydržely létající koráby až do druhé světové války, ztrácely postupně svůj význam.

Kniha Zeppeliny útočí od autora Rolfa Marbena vystihuje konec éry vzducholodí jasně: „Zbaveny své síly a účelu, ležely nyní zeppeliny jako nějaké obrovské bezmocné velryby.“

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz