Anglický dramatik Ben Johnson (1572–1637), který se původně živil jako zedník, rozhodně nezapře svůj vášnivý temperament. Miluje dobré víno a s drsnými slovy, urážkami a ranami v žádném případě nešetří.

K soubojům a bitkám má navíc tu nejlepší školu, protože v anglickém renesančním divadle jsou bojové a šermířské scény téměř na denním pořádku. Kdo chce být hercem, musí umět dobře šermovat.

Dopřeje dobře mířené rány

I obyčejní diváci znají šerm z vlastních zkušeností, takže nějaké předstírání před nimi neobstojí. Chtějí opravdovou krvavou podívanou a zkušený šermíř Johnson jim dopřeje přesně mířené rány.

Vyvázne s cejchem na palci

Když se 22. září 1598 kvůli čemusi pohádá s Gabrielem Spencerem (1578–1598), hereckým kolegou z divadelního souboru, domluví se, že si svoje účty vyřídí se zbraní v ruce.

Oba nažhavení soupeři se ještě týž den scházejí v hogsdenských polích v Shoreditchi, v dnešní londýnské čtvrti Hackney.

Tentokrát jde o život

Spencer ovšem podcení svého soupeře. Jakmile přijdou první rány, pozná na vlastní kůži, že tentokrát nejde o souboj na jevišti, ale o život. Zatímco Johnson vyvázne jenom se škrábnutím na jedné paži, Spencer v bolestech umírá.

Hrozí mu šibenice

Jenže i dramatika čeká spravedlivá odplata. Královna Alžběta I. (1533–1603) souboje zakázala už v roce 1571 a Johnsonovi proto hrozí za jeho čin šibenice.

Jenom díky intervenci mocných přímluvců ho smrt hereckého kolegy nakonec stojí pouhý cejch vypálený na palci pravé ruky.