Dobývá téměř celý tehdy známý svět. Stává se pro lidi bohem už za svého života a kolují o něm neuvěřitelné legendy. Odvážný a neúprosný vládce makedonské říše však umírá v necelých 33 letech a nad okolnostmi jeho smrti vedou odborníci dodnes vzrušené debaty.
Otazníky kolem skonu Alexandra Velikého (356-323 př.n.l.) matou vědce i historiky. Teorií o příčině jeho smrti byla vyslovena celá řada, od infekce přes alkoholismus nebo dokonce vraždu pomocí rostlinného jedu.
Nová vědecká studie však naznačuje, že by za jeho předčasným úmrtím mohlo stát vzácné onemocnění.
Záhadná smrt
Traduje se, že Alexandr Veliký se těsně před svým koncem oddával bezuzdnému pití v souvislosti se smrtí nejbližšího přítele a velitele své osobní stráže Héfaistióna (?360-324 př.n.l.), se kterým ho podle historiků zřejmě pojil také milenecký vztah.
Bezprostředně po jedné z pitek Alexandr Veliký onemocní a jeho zdravotní stav se v následujících dnech prudce zhoršuje. Má horečku, je slabý, trpí bolestmi a přichází o schopnost pohybu a posléze i řeči. Panovník místy také ztrácí vědomí. Měsíc před svými 33. narozeninami umírá v Babylóně (na území dnešního Iráku).
Nová teorie
Podle výsledků nové analýzy vědců z Nového Zélandu existuje možnost, že se v jeho případě jednalo o Guillain-Barré syndrom, což je vzácné autoimunitní onemocnění, postihující nervovou soustavu a vedoucí v některých případech až k celkové paralýze pacienta.
Může mu předcházet oslabení organismu v podobě virové infekce nebo tělesného či psychického vypětí, což by bylo v souladu s tím, co Alexandr Veliký prožíval před svým onemocněním.
„Zatímco celosvětově připadá výskyt tohoto onemocnění na 1 člověka z 25 000 lidí, jeho míra se zvyšuje na území Iráku a to zejména během jarních a letních měsíců,“ dodává členka výzkumného týmu Katherine Hallová z novozélandské University of Otago s tím, že Alexandr zemřel v červnu.
Nedotčené tělo
Pro novou odbornou hypotézu mluví i skutečnost, že podle dávných pramenů je panovníkova jasná mysl zachována až do jeho smrti, po které navíc jeho tělo nepodléhá celých 7 dní rozkladu a to navzdory tamnímu teplému podnebí.
Pro většinu lidí okolo je tenkrát tato věc potvrzením jeho božství.
Podle expertů se však tělo nemohlo začít rozkládat z jednoho důvodu: Alexandr nebyl v té době ještě po smrti.
Tehdejší lékaři se mohli při stanovení smrti zmýlit, protože také pohyby hrudníku při dýchání byly kvůli celkovému tělesnému stavu téměř neznatelné a v dané době se úmrtí potvrzuje spíše absencí dýchání než měřením pulsu.
Střípky do mozaiky
Také zdánlivé chladnutí těla mohlo být podle odborníků způsobeno poruchou tělesné termoregulace. V takovém případě by se jednalo zřejmě o nejslavnější případ chybného konstatování smrti v dějinách.
Diagnóza, kterou vědci nedávno vyslovili, by tak spojila řadu různorodých detailů, týkajících se smrti Alexandra Velikého do jednoho souvislého a logického celku.
Rovněž podle odborníků, kteří se výzkumu přímo neúčastnili, by nová hypotéza mohla být věrohodným vysvětlením.