Představte si, že jedete ve svém elektromobilu, jehož pohon z větší části obstarávají zabudované výkonné solární panely. Řídí jej samonaváděcí systém od Googlu, jehož velká pracuje na virtualizovaných serverech. Víte, co mají tyto tři technologie společného? Trvalo desítky let, než byly uvedeny do praxe.
Kdykoliv se objeví nová technologie, je zprvu k dispozici jen těm nejbohatším. Zaváděcí cena bývá vysoká, aby se zaplatily náklady na vývoj. K prvním uživatelům patří také nadšenci, kteří rádi zkoušejí nové věci a neváhají za ně utratit hodně peněz (tzv.
early adopters; inovátoři). Pokud má nová technologie úspěch u této skupiny, má šanci rozšířit se v masovém měřítku. Některé technologie si ale na hromadné využití musely počkat hodně dlouho, přesto se nakonec prosadily. Které to jsou?
1. Solární energie (fotovoltaika)
Kdy se poprvé objevila: 1883
O co jde: O přímou přeměnu slunečního záření na elektřinu pomocí tzv.
fotovoltaických článků (solárních panelů).
První fotovoltaickou buňku z tenkých vrstev zlata vyvinul v roce 1883 americký vynálezce Charles Fritts (1850-1903), slavný německý fyzik Albert Einstein (1879-1955) dostal za teoretické vysvětlení fotoelektrického efektu v roce 1921 Nobelovu cenu za fyziku.
Proč se nerozšířila: Teprve v roce 1954 se podařilo v Bellových laboratořích vyrobit první použitelné a efektivní solární články. Výrobní cena ale byla proti elektřině z uhelných elektráren až 100x vyšší.
Co ji nakoplo: Zvrat nastal s příchodem prvních satelitů, které potřebovaly být ve vesmíru napájeny. Baterie dlouho nevydržely, a tak američtí inženýři zkusili v roce 1958 poprvé využít u družice Vanguard 1 solární článek. Postupně zlepšovaná technologie ale zažívá rozmach až v posledních letech.
2. Virtualizace a cloud computing
Kdy se poprvé objevila: 1966
O co jde: O přesun výpočetního výkonu a úložného prostoru z našeho počítače do specializovaných datacenter. Firemní, domácí a mobilní počítače stahující obsah ze vzdálených serverů, které se starají o zpracování všech dat.
Dnes jej masově používáme ve službách jako Facebook, Twitter, Google a mnoha dalších.
Prvními průkopníky v této oblasti byli inženýři z IBM, kteří představili experimentální systém IBM M44/44X založený na sdílení počítačového výkonu už v 60. letech minulého století.
Proč se nerozšířila: Počítačová technologie nebyla na takové úrovni, aby byla tato služba pro zákazníky zajímavá. Dnes ji může kdokoli velmi snadno a velmi rychle získat obrovský výkon přesně dle potřeby.
Firmám odpadá nutnost starat se o hardware, stačí si koupit přesně tak dimenzovaný výkon, který je potřeba.
Co ji nakoplo:
Celosvětová masová obliba služeb jako Facebook, Skype nebo Twitter, neustálé zvyšování výkonu a rychlosti počítačů.
3. Elektrické automobily
Kdy se poprvé objevily: 1828
O co jde: Za historicky první elektromobil se považuje vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem roku 1835, tedy 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem.
Pro svou vysokou cenu byly elektromobily oblíbené spíše u bohatých řidičů, kteří je vzhledem ke krátkému dojezdu (50–60 km) používali výhradně pro jízdu po městě.
Na počátku 20. století bylo 40 % z registrovaných vozidel na parní pohon, 38 % na elektrický a 22 % na benzínový.
Proč se nerozšířily: Nevýhody elektrických aut se začaly silně projevovat s vybudováním silnic mezi jednotlivými městy a s nutností delšího dojezdu. V tom se daleko lépe osvědčily benzínové modely.
S objevením ropných ložisek se navíc stala nafta levnější a benzínová auta úspornější.
Co je nakoplo: Dodnes žádný větší boom elektrických automobilů nenastal, přesto se jejich počet stále zvětšuje. Cena nafty a benzínu stoupá, zatímco cena elektřiny pro nabití dnešních elektrických automobilů je nižší.
Moderní elektrické automobily začínají konečně mít použitelný dojezd několik stovek kilometrů, svůj elektrický model chystá nebo již má téměř každá velká automobilka.