Prodává své tělo pro potěchu mužům a stane se jednou z nejslavnějších žen své doby.  Jaká byla tato luxusní kurtizána? A jaký byl její život, který ji zavedl až na kazatelnu?

Na rozdíl od většiny prostitutek 19. století, nepochází irská kráska z chudé rodiny.

Její otec Robert Bell je totiž soudním vykonavatelem na hertfordském panství a některé spekulace dokonce tvrdí, že jejím skutečným otcem by mohl být Francis Seymour-Conway, 3. markýz z Hertfordu (1777-1842).

Už jako dospívající dívka se proslaví nejen zářivou krásou, ze které se mužům podlamují kolena, ale také vtipem a inteligencí, které navíc předvádí nesmírně měkkým podmanivým hlasem.

Velmi záhy se také naučí ze svých předností těžit, a když si tak vydělá dostatečnou sumu, přestěhuje se z Belfastu, kde pracuje v obchodě s látkami, do Dublinu.

I ten jí však začne být těsný, a tak je na řadě Londýn, kde projíždí Hyde Parkem v pozlaceném kočáře taženém dvěma bílými koňmi a vábí vévody, hrabata i jiné movité aristokraty.

V pasti jejích hlubokých modrých očí, hustých zlatých vlasů a dalších tělesných předností uvízne mladý Spencer Compton Cavendish, vévoda z Devonshiru (1833–1908), otec slavného dramatika Oscara Wildea slavný doktor Sir William Wilde (1815–1876) i další.

Je ve vrcholné formě, když je v roce 1850 během jedné ze společenských událostí představena nepálskému princi. Jang Bahadur Rana (1816-1877) jí pohlédne do očí, zaposlouchá se do jejího medově svůdného hlasu, a je ztracen.

Zamilovaný po uši, připravený udělat cokoli, co jí na očích uvidí. Ona to ví a při pohledu na jeho orientálně pohádkové bohatství se z toho rozhodne vytěžit maximum. Výsledkem je skandál.

Ať už totiž zaplatí za jednu noc, jak tvrdí jedni, nebo za nocí 90, jak tvrdí druzí, nechá pro ni vybudovat sídlo v sousedství Buckinghamského paláce a zahrne ji dary v částce, která by dnes odpovídala 1 miliardě korun. Za tři měsíce!

Kolik by to bylo, kdyby Nepálské království zaváhalo a nechalo prince plundrovat státní kasu třeba celý rok?

Jedním ze „zákazníků“ je také mladý kapitán Arthur Henry Thistlethwayte (1832–1854). Když však musí do války, neváhá kráska a provdá se za jeho ještě movitějšího bratra Augustuse Fredericka Thistlethwaytea (1830–1887).

Zřejmě pod jeho vlivem projde dramatickou proměnu a z královny hříchu se stane zapálenou a překvapivě výmluvnou evangelickou kazatelku. Její kázání chodí poslouchat stále větší zástupy, jinak ovšem manželství není šťastné.

On je náladový a popudlivý, ona i přes evangelické sklony zase až příliš extravagantní a její marnotratné večírky jsou proslavené. Až do roku 1887, kdy podivínský Augustus zemře za podivných okolností.

Podle všeho se totiž nešťastnou náhodou zastřelí, kdy se pokouší přivolat komorníka. Jak je jeho zvykem, revolverem místo zvonku.

Laura už se znovu neprovdá, ale na zbytek života se stane důvěrnou a věrnou přítelkyní britského ministerského předsedy Williama Gladstonea (1809–1898).