Vidět ženu ve společnosti bez bot ještě donedávna znamenalo, že má upito a chystá se tančit.

Když se ale bot prostá Julia Roberts takto projde po červeném koberci na Filmovém festivalu v Cannes roku 2016, jde o jinou manifestaci – s kloboukem nebo bez, být bos se stává novým světonázorem.

Barefooting, česky „bosování“, je v západní Evropě na vrcholu popularity. V Česku se na vrchol teprve drápe. Boty, které ještě donedávna bývaly ukazatelem civilizace, jsou jako nepotřebná zátěž odhazovány v dál. Holá noha je hitem.

A není tím myšlena noha uvelebená na konferenčním stolku, která byla na konci dne s oteklými kotníky vypáčena z boty. Toto je bosá noha položená na piedestalu, symbol životního stylu a druh luxusu.

Křesťan, muslim a hipík

Boty lidé nazouvají teprve posledních 40 000, do té doby kráčejí dějinami bosí. K bosé nožce mají zvláštní, až fetišistický vztah různá světová náboženství.

Mojžíš přistupuje k hořícímu keři v Exodosu zásadně bez bot, muslimové se naboso modlí, budhisté se zouvají před vstupem do svatostánku. V Číně jsou reflexní cestičky dlážděné oblázky užívány po tisíce let k zachování fyzického a mentálního zdraví.

Praktika se stává mainstreamem v USA od doby hnutí hippies, kdy je běžné vidět bosé páry stojící ve frontě před divadly na Broadwayi. Po útlumu v 80. letech zažívá opět boom s počátkem nového milénia.

Dokonalý majstrštyk

Příznivci bosování věří, že noha berličku v podobně boty nepotřebuje. Sama o sobě je se svými 19 svaly, 107 vazy a 26 kostmi dokonalým mechanismem. O stabilitu se postarají do vějíře rozprostřené prsty.

V každé noze máme 200 000 nervových zakončení, které při chůzi naboso zažívají uragán nejrůznějších vzruchů a podnětů. Ne každá bota je pak podobným mistrovským dílem. Nevyhovující obuv může způsobit propadlou klenbu nohy, deformaci a bolesti.

V umělých materiálech přežívají mikroorganismy, a když se taková bota zapaří, je v ní nepříjemně horko, což svědčí plísním.

Svět za podrážkou

Bota je tu proto, aby chránila nohu před poraněním. Podle vyznavačů bosování i mnohých lékařů to je také její jediný benefit. Díky botám máme sice chodidla jako v pavučince, ale měkká a slabá. Oslabené svaly vedou k špatnému postoji při chůzi i stání.

Chůzí na boso se zlepšuje rovnováha i cirkulace krve v noze, což zabraňuje křečovým žilám. Podle mnohých studií snižuje krevní tlak, stres a napětí. „Bosá chůze zapojí velké množství kožních receptorů plosky nohy, které přinesou do mozku více informací.

Kvalitnější je tím i celkové vnímání pohybu,“ vysvětluje ortoped Richard Chaloupka. Chodidla, která nikdy neobula boty, jen vzácně trápí problémy jako puchýře, kuří oka, spadlá klenba nebo vbočený palec.

Umírněná alternativa

Procházka růžovým sadem naboso může ale přinášet problémy – krom zjevného rizika zapíchnutí si trnů do pat se odřeninami mohou do těla dostat cizorodé látky – jedy i paraziti. Například pro diabetiky s náchylností k poranění je to velmi riskantní experiment.

Jako u všeho, ani při bosování nejsou začátky jednoduché a doporučuje se k němu přistupovat zvolna – necvičená noha se bude bránit bolestí svalů nebo achillovy šlachy. Slabá kůže musí zesílit, do té doby na ni mohou vyrašit puchýře.

Pro ty, kteří chtějí zakusit volnost pohybu a zároveň se nevzdat ochrany bot, existuje kompromis v podobě bosobot.