Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme ovlivnit tím, jak kvalitně a jak moc, či málo spíme. Spánek je jedním z pilířů lidského zdraví. Dobrý spánek je důležitou podmínkou dobré kvality života.

Naopak špatné spaní může mít nepříznivé zdravotní důsledky a zhoršit kvalitu života.

Potřebné množství spánku se pochopitelně liší podle věku. Děti potřebují více, aby byly v bdělém stavu schopné se učit a hrát si.

„Spánek a správné vylučování spánkového hormonu melatoninu má podstatný význam pro vývoj dětského mozku. Podílí se na rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, ale i pohybových dovedností a tělesném růstu,“ vysvětluje přední česká odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neméně významný je spánek pro dospívající a dospělé jedince.

„Spánek je důležitý pro regeneraci tělesných i duševních sil, paměťové procesy, imunitní reakce a hormonální a metabolické pochody včetně udržování přiměřené tělesné hmotnosti.

Rovnováha některých hormonů vylučovaných ve spánku brání vzniku obezity a metabolického syndromu,“ potvrzuje profesorka Nevšímalová.

„Dostatečný spánek je prevencí zvýšeného krevního tlaku, infarktů, cévních mozkových příhod, cukrovky a je ochranou i proti růstu nádorů,“ dodává.

Současné výzkumy potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Během spánku mozek odplavuje toxiny, které vznikají v průběhu dne a jejich akumulace by mohla mozek poškozovat.

„Pomocí glymfatického systému se hluboká spánková stádia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy demence,“ upřesňuje prof. Nevšímalová.

Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil a potřebuje si zapamatovat nové věci.

Rytmus spánku a bdění má na starosti mozek, konkrétně hypotalamus, který řídí produkci hormonu melatoninu. Ten se vzniká v epifýze a uvolňuje se během tmavé části 24hodinového cyklu, a zpětně ovlivňuje činnost hypotalamu.

„Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc a tedy vhodná doba na spánek,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

a dodává, že melatonin má také ještě významnou roli v tom, že pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus generovaný v různých tkáních těla, aby 24hodinový rytmus byl v celém těle stejný a synchronní.

„Spánkové desatero“, jež právě vydává Světová spánková společnost:

1. Vytvořte pravidelný čas spánku a bdění.

2. Pokud jste zvyklí zdřímnout si přes den, nespěte víc než 45 minut.

3. Vyhýbejte se nadměrné konzumaci alkoholu 4 hodiny před spaním. A nekuřte.

4. Vyhýbejte se kofeinu 6 hodin před spaním. Kromě kávy se to týká i čaje, limonád a čokolády.

5. Vyhýbejte se těžkým, kořeněným nebo sladkým potravinám 4 hodiny před spaním. Lehké jídlo před spánkem můžete.

6. Cvičte pravidelně, ale ne těsně před spánkem.

7. Používejte pohodlné a příjemné ložní prádlo.

8. Zjistěte, v jaké teplotě se vám dobře spí, a udržujte místnost dobře větranou.

9. V noci se vyhýbejte rušivým zvukům a pokuste se co nejvíce eliminovat světlo.

10. Vyhraňte svoji postel pouze pro spánek a sex, nepoužívejte ji k práci nebo jinému odpočinku.