Drogy jsou múzou i kazisvětem, andělem i ďáblem. Naši mysl dokážou mnohonásobně nakopnout a z jindy plachých osobností udělat hrdiny všedního dne. Zábrany, ostych nebo nervozita? V barevném světě neexistují. Jen smích, barvy a nekonečno.
Lákají nás ke vstupu do jiných dimenzí, jsou klíčem k dosud uzamčeným dveřím fantazie. Hypnotizují, energizují, rozveselují. Koketování s nimi je ruskou ruletou, přesto má člověk potřebu objevovat.
Indiánské zlato
Co: ježunka williamsova (Lophophora williamsii)
Na první pohled ne příliš krásný sukulent je v minulosti cenným pokladem Indiánů. Hoví si na území Texasu a Mexika, kde má zajištěné extrémní sucho a kamenitý terén.
I přesto, že nemá ostny a pyšní se jen chomáčky jemného chmýří, ukrývá v nitru „zlatou žílu“ jménem meskalin. Doby, kdy ježunku rudé kmeny uctívají jako božstvo, a usušené korunky užívají jako léčivo na bolavé zuby či spáleniny, jsou už veřejně pasé. Pro svá kouzla je v USA na černé listině.
Okno kaleidoskopu
Její silnou stránkou jsou hrátky s myslí, geometrické obrazce vytváří víc než působivé. Je to jako mít v hlavě soukromý kaleidoskop plný ohnivých barev. Čaruje i se smyslovým vnímáním, veškeré hudbě nebo konverzaci přidává decibely a klidně i na 9 hodin.
Kromě meskalinu, kterého má ježunka v sobě okolo 30 procent, obsahuje další alkaloidy. Ty ale namísto barevného ráje vyvolávají spíš zvracení nebo nevolnosti. Oproti jiným druhům halucinogenů má ale poměrně nízkou účinnost, což zvyšuje spotřebu.
Aby se zájemce pořádně „sjel“ a dosáhl efektu jako u LSD, musí do sebe dostat víc než tisícinásobné množství. Z hlediska pěstování to také není žádná sláva, než dozraje dostatek účinné látky, trvá to i několik let. Vypěstovat celý kaktus pak 20 let.
Ta kráska v červeném
Co: muchomůrka červená (Amanita muscaria)
„Muchomůrka červená je vážně pořádná falešnice,“ sdělí světu spisovatel non-fiction Andy Letcher (*1968). Její červenou hlavu ale v hustém lesním podrostu těžko někdo přehlédne. Elegantní úpravu na talíři člověk zvládne jen jednu.
Červená potvora však není jen pěkně jedovatá, dokáže vykouzlit i nezapomenutelný a mnohdy nebezpečný trip.
Červená bestie
V mírných dávkách může zlepšit náladu, rozvázat jazyk nebo rozšířit po těle teplo. Když jsou podávány čerstvé, je celý rauš jen poloviční, usušené houby jsou proto žádanějším zbožím.
První účinky se dostavují zhruba po 90 minutách, kdy se svět pomalu mění v jedno pohyblivé vizuální pole, kde neživé věci srší energií. Časoprostor se rozpadá, o slovo se hlásí malátnost, únava, zvracení nebo dokolečka opakující se pocit déjà vu.
Mnozí si připadají jako v jiném těle, které si dělá, co chce. Zatímco někdo jen v klidu sedí a vychutnává, druhého může popadnout amok. Dojezdy se pak nesou v duchu silného bolehlavu.
U většiny odvážlivců převažují negativní zkušenosti nad pozitivními, proto je červená kráska nejen jedovatá, ale i nevhodná k „rekreačnímu“ uvolňování.
Žvýkáme a oblbujeme
Co: kokainovník pravý (Erythroxylum coca)
Už v minulosti slouží kokainovník jako účinný „oblbovák“. Když Španělé v 16. století dobijí oblast Peru, stimulační účinky jim vyrazí dech. Jakmile si zotročí zdejší lid, cpou mu koku ve velkém, aby získali otupené loutky. Celý zázrak přisuzují bohům, proto je koka často používána při obřadech.
Drogové království
Dnes je jeho místo hlavně na polích, zejména na plantážích v Jižní Americe. Rituál žvýkání přetrvává, jde totiž o nejjednodušší způsob, jak si opojnou moc vpravit do těla. Na pořádné procvičování pantů nedopustí na 15 milionů lidí, zejména domorodců.
Mnohdy jsou lístky ještě míchány s vápnem nebo popelem. Ti, kteří se rozhodnou vyměnit žvýkačky za bylinky, požívají denně zhruba 25–50 g čerstvých listů, což odpovídá přibližně 0,05–0,1g kokainu, který jim koluje v „žilách“.
Zatímco po prvním střetnutí s kokainem zůstává jen prázdno, druhé setkání už vyvolává známé stavy blaženosti, zvýšenou představivost i vnímání. Únava je pryč, je to jako příjemný a vysoce návykový elektrický šok.
Ne nadarmo si z něj Kolumbie udělá výdělečný byznys. Nejen, že na ni připadá na 75 procent světové produkce, ale rostlina se tu pěstuje na 50 900 hektarech.
