„Kdyby zboží přepravovaly lodě, byl by obchod jednodušší,“ uvažuje císař Karel Veliký na konci 8. století. „Prokopejte spojení mezi říčkami Schwäbische Rezat a Altmühl,“ nařizuje proto svým dělníkům.
Jenže nestabilní svahy se sesouvají a panovníka navíc trápí Avaři na východě říše. Na budování prvního evropského vodního kanálu proto zapomene.
Říčka Schwäbische Rezat se nachází v rýnském povodí, Altmühl vtéká do Dunaje. Není divu, že přemýšlivý císař Karel Veliký (742–814) chce získat jejich propojením obchodní cestu. Kopáči skutečně v roce 793 zahájí práce.
Moc se jim ale nedaří a navíc říši začnou ohrožovat kočovní Avaři. Císař proto musí své síly soustředit jinam. Ovšem stopy po jeho takzvané Fossa Carolině se v terénu jižně od Norimberka poblíž hranic s Českou republikou dají objevit ještě dnes.
Bez Vltavy to nepůjde
Nikdo z dalších panovníků není v následujících staletích tak odvážný, aby v jeho díle pokračoval. Myšlenka ovšem nadobro nezapadne.
Chopí se jí císař Karel IV. (1316–1378), který by rád využil polohy Království českého k propojení evropských vodních cest.
„Je třeba zapojit do soustavy řeku Vltavu,“ uvažuje ve svém návrhu z roku 1365. Chce, aby zboží z italských Benátek putovalo do belgických Brugg právě přes naše území. Královské pokladně by přineslo nemalé zisky, kdyby významné obchodní cesty křižovaly Čechy.
První práce na kanálu začínají už roku 1375, ovšem Karlova smrt je o tři roky později zastaví.
Pozůstatky průplavu neexistují
Informace o tomto projektu najdeme v latinsky psané kronice Dějiny království českého z roku 1552 od Jana Dubravia (asi 1486–1553). Autor v ní dokonce tvrdí, že pozůstatky průplavu, budovaných před necelými dvěma sty lety, sám navštívil.
„Dnes však nevíme, kde se nacházely a kudy měla trasa vést,“ uvádí současný vodohospodářský inženýr Jaroslav Kubec.
Některé prameny mluví o tom, že snad šlo o odbočku z Dunaje u bavorského Pasova, jenže to by museli dělníci při kopání překonat Šumavu, což je velmi obtížné.
„Jde jistě o první návrh vodní cesty Dunaj–(Vltava)–Labe,“ upozorňuje přesto na unikátnost projektu Kubec.
Volí složitější řešení
Je zajímavé, že Karel IV. zvolil právě toto složité řešení. Není však jediný – vlastně všechny plány průplavů směřujících od Dunaje k západu a k severu po celá staletí zcela ignorují fakt, že ta nejjednodušší cesta se nachází na Moravě.
Konkrétně ve výjimečně nízko položené Moravské bráně, která přímo vybízí k propojení Dunaje s Odrou a tím i Černého moře s Baltským.
