„Ty jsi má levandulová…“ Není proč se divit, že se tato rostlinka dostala až do textu známého hitu. Patří po generace k nejoblíbenějším na světě, milovali ji chudáci i panovníci.
Ve středověkých herbářích i zahradách si vydobyla své místo a dnes na ni nedají dopustit známí výrobci parfémů.
Naše prababičky jí říkávaly také devandule, dulenka, špikanard nebo špikrnát. My tuto krásku z rostlinné říše známe pod názvem levandule. Je to obecný rodový název pro necelou padesátku známých druhů této rostlinky.
V přírodě ji nalézáme od Kapverd přes Kanárské ostrovy, napříč Evropou, severní Afrikou, Středomořím až po jihozápadní Asií. Nejznámější je u levandule fialová barva, existují však také odrůdy s bílými nebo růžovými květy.
Jednou z nejznámějších oblastí, pro kterou je vonná krasavice typická, je francouzský region Provence, známý svými dlouhými fialovými lány.
Středověký desinfekční prostředek
Ve starověku ji k balzamování a do parfémů používají Egypťané, Féničané a arabské národy. V antickém Římě si levanduli lidé rádi dopřávají do koupele, k dochucování pokrmů, k provonění vzduchu i k léčení.
Ve středověku je pěstována spolu s ostatními léčivými bylinkami v klášterních zahradách. Rostlině je také připisována schopnost zahánět zlé síly a na dveře svých domovů si lidé často umisťovali kříž, vyrobený z levandule.
Během velké morové epidemie v Londýně v 17.století se věřilo, že svazek této byliny, umístěný na zápěstí je spolehlivou ochranou proti nákaze.
Milují ji králové i kuchaři
Tehdejší vykradači hrobů se po své špinavé práci umyli v octu s levandulí, aby byli ochráněni před infekcí a skutečně jen zřídka onemocněli. Evropská královská historie je také plná levandulové vůně.
Francouzský král Karel VI. (1368-1422) vyžadoval polštáře plněné levandulí i na svých cestách, „sluneční“ král Ludvík XIV. (1638-1715) si oblíbil koupel s touto přísadou.
Anglická královna Alžběta I. (1533-1603) chtěla mít každý den čerstvou levanduli ve svých komnatách a hlavně pak na královské tabuli.
Pomáhá ke zdraví
Nejvíce rozšířená je levandule lékařská či též úzkolistá (Lavandula angustifolia), které se rovněž často říká „pravá levandule“.
Půvabná rostlina se pěstuje nejenom jako okrasná květina, ale také jako bylinka, používaná v kuchyni a komerčně pro extrakci esenciálních olejů pomocí destilace vodní párou.
Odvar z levandule slouží jako uklidňující prostředek, při nespavosti, rozladěnosti, bolestech hlavy, migréně i psychických potížích. Osvědčila se také při problémech v oblasti trávící soustavy, tedy i při žaludečních kolikách, obtížích se žlučníkem či játry.
Inhalace levandulové silice urychluje léčbu zánětu průdušek, chřipky, virózy i angíny.
Úleva při bolestech
Tinktura nebo silný odvar pak podporují hojení sliznic, zejména při použití k výplachům úst a jako kloktadlo. Levandulový olej je určen pro vnější použití a ulevuje při revmatismu, úrazech a bolestech svalů, zánětech nervů i při problémech s klouby.
Díky svým desinfekčním účinkům léčí levandule také rány, záněty kůže a vředy. Uplatnění nachází rovněž v kosmetickém průmyslu jako přísada do vonných olejů a parfémů.
Pokud ji vložíte do šatníku, nejenom, že vaše prádlo krásně provoní, ale působí jako osvědčený odpuzovač šatních molů.