Je agresivnější sršeň, nebo vosa? Bolí sršní bodnutí více než to od včely či vosy? Liší se chemické složení jejich jedu? Kolik žihadel může člověka zabít? Kolik lidí zemře ročně na včelí bodnutí? Jaké mýty o tomto hmyzu kolují a které jsou pravdivé? 

SRŠEŇ OBECNÁ

Velikost: 3,5 cm

Stupeň nebezpečí: 1/5

Ačkoliv se sršňů bojíme nejvíc, jsou z celé této trojice nebezpeční nejméně. Takže i když se říká, že 7 bodnutí sršně zabije koně a 3 bodnutí člověka, není to ani zdaleka pravda. Sršní žihadlo je až 10krát méně jedovaté než to včelí.

Na druhou stranu je ale nejbolestivější. Čím je to způsobeno? Sršeň je výrazně větší než včela či vosa, takže i má má delší a silnější žihadlo. A protože nemá zpětné háčky (jako včelí), může bodnout i několikrát.

Jak včelí David porazí sršního Goliáše

Sršni jsou hmyzí predátoři, na rozdíl od vos a včel se živí ostatním hmyzem (například právě včelami). Mnohá včelí společenstva se proto naučila sršňům bránit a likvidovat je přímo v hnízdech.

Základní obrannou strategií včel je semknout se do malého propleteného roje a útočníkovi se postavit jako jednolitá hmota. Přitom se dělnice snaží sršně zachytit končetinami. A pokud se jim to podaří, obalí je svým tělem.

Tím pak, že je zahřejí, zvýší přísun oxidu uhličitého a zřejmě i vyloučí jed, je vlastně „upečou“, udusí a otráví zároveň.

Sršní obecných se bát nemusíme!

Sršně obecné nepoužívají taktiku masivního hromadného útoku na osazenstvo úlu, jako to dělají strašlivé asijské sršně mandarínské (ty mohou během několika desítek minut včelí úl doslova vyhladit).

Přesto i „naše“ sršně obecné jsou schopné úly zásadně oslabit (zejména ty, které nejsou v dobré kondici).

Na druhou stranu, ačkoliv smrtelné alergické reakce na bodnutí sršně obecné už zaznamenány byly, do kategorie „nejnebezpečnější“ tento druh hmyzu určitě nepatří. Ve skutečnosti patří sršeň obecná mezi nejmírumilovnější zástupce našich vos.

Dravce sladkosti nezajímají

Dokonce i v případě, že se budete blížit k jejich hnízdu, zůstanou v klidu. Jen vás budou bedlivě pozorovat. A nechají vás přiblížit se až na půl metru, teprve pak se začnou obávat o svou bezpečnost a eventuálně zaútočí.

U sršně obecné nehrozí ani to, že byste ji omylem přimáčkli jako vosu. Nejsou totiž tak vlezlé, že by sedaly na vaše sladkosti. Naopak! Jak bylo řečeno, jsou to dravci, takže sladké šťávy je nezajímají.

Živí se především obtížným hmyzem, jako jsou mouchy nebo ovádi. Pro zajímavost: V době, kdy se starají o potomstvo, uloví každá sršní dělnice denně až 5 much. A v jednom hnízdě přitom může žít až několik stovek dělnic.

VČELA MEDONOSNÁ

Velikost: 1,5 cm

Stupeň nebezpečí: 4/5

Velmi překvapivě patří mezi nejvíce nebezpečné živočichy světa včela. Její žihadlo je sice menší než sršní a také se nedostane tak hluboko pod kůži, obsahuje ale opravdu hodně jedu.

Zatímco při jednom bodnutí vypustí sršeň přibližně 0,5 mg kapalného jedu, včela hned 1,7 mg.

Jak umírá včela

Žihadlo včely je duté a je napojené na jedový váček. Nacházejí se na něm také zpětné háčky, které po bodnutí znemožňují vytažení žihadla z rány. Včela tak po bodnutí o žihadlo i s jedovým váčkem přichází a umírá.

Přesto ještě po nějakou dobu dochází k vypouštění jedu do rány (zvyšuje to účinek bodnutí). Pokud se tedy stane, že bodnutému člověku zůstane žihadlo v ráně, nesmí ho vytahovat tak, že ho uchopí za jedový váček!

Tím by totiž jen vymáčkl zbytek jedu z váčku do rány! Žihadlo je nutno vyškrábnout tenkým předmětem, například nehtem.

Kolik žihadel člověk snese?

Smrtelná dávka včelího jedu je pro zdravého člověka 2,8 mg na 1 kg váhy.

Pro člověka vážícího 70 kg by tedy 50% smrtelné riziko bodnutí představovalo asi 700 žihadel, pro desetikilové dítě 90! Uvedené počty přitom platí jen v případě, že postižený jedinec je zdravý a není na včelí jed alergický. Alergici totiž mohou dostat tzv.

anafylaktický šok, tedy silnou alergickou reakci, která v těžších případech končí i smrtí.

VOSA OBECNÁ

Velikost: 1,4 cm

Stupeň nebezpečí: 2/5

Zatímco včely jsou nejaktivnější na jaře a na začátku léta, sršni a vosy spíše později, tedy v létě a na podzim. Vosa sice může bodnout opakovaně, její jed je ale zhruba 2krát méně toxický než ten včelí a také ho do rány vpraví podstatně méně.

Při obraně hnízda také nebývá tak agresivní jako včela, zato ale bývá mimořádně otravná, když v blízkosti lidí shání potravu v podobě sladkých zbytků.

Každý rok nové hnízdo

Smrtelný následek vosího bodnutí bývá velmi výjimečný, ovšem čas od času se vyskytne. Zejména pokud je zasažen člověk s alergií. V takovém případě je pak nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Ve vosím hnízdě může žít, podle druhu, několik set až několik tisíc jedinců (u vosy obecné se uvádí 1500 až 2000 jedinců). Hnízda jsou ale jednoletá, vosy je v následujících letech nikdy znovu neosidlují.

Takže pokud v zimě najdete na půdě opuštěné hnízdo, můžete si být jistí, že v létě se do něj vosy už nevrátí.

JAK SE CHRÁNIT

V případě bodnutí včelou musíme žihadlo co nejrychleji vytáhnout, a to bez zmáčknutí jedového váčku! Pokud se objeví alergická reakce (menší otok nebo svědění), většinou postačí místo vpichu zchladit ledem, případně si vzít protialergické léky (tzv.

antihistaminika). Jestliže ale dojde k anafylaktickému šoku nebo pokud je reakce mimořádně silná (otok větší než 10 cm, silná nevolnost), je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V nutných případech je pro zmírnění reakce vhodná injekce adrenalinu (pokud je po ruce). Lékařskou pomoc je pak vhodné vyhledat vždy při bodnutí do hlavy, krku a úst.

Pokud někdo ví, že je na včelí bodnutí alergický, měl by mít vždy po ruce pohotovostní balíček s léky.

JAK SE BODNUTÍ VYVAROVAT

1. Nedráždit hmyz

2. Nepřibližovat se k hnízdům včel, vos a sršňů

3. Držet se dál od odpadků

4. Nesnažit se odhánět hmyz rychlými pohyby rukou

5. Nechodit po trávě naboso