Patří k nejslavnějším prostitutkám 17. století. Krásná, energická dívka, kterou miluje princ i nejeden vévoda. Jenže život není pohádka a tak se z Popelky nestane princezna. a místo na zámku zemře ve vězení.
Sarah Priddenová (1690/92-1724) nemá lehké dětství. Narodí se do rodiny chudého londýnského zedníka a v devíti letech musí nastoupit do učení jako malá švadlena. Ani tady to nemá snadné, a když ztratí cenný kus krajky, rozzlobená švadlena ji vyhodí.
Sarah se sice vrátí domů, ale čeká ji další průšvih. Sebere totiž jednu z matčiných spodniček a díky tomu, co se naučila ve službě, si ji zmenší na svou velikost. Otce však zničení matčina oblečení rozzuří.
Strhá z ní šaty, odvleče ji do sklepa, kde ji spoutá a nelítostně zbičuje. Pak odhodí bič a se slovy: „Zítra se vrátím a dokončím to,“ ji tam nechá přes noc. Vyděšená dívenka překouše provaz a prchne.
Hvězda luxusního bordelu
Ukryje se v chudinské čtvrti St. Giles, kde žije na ulici a živí jak to jde. Třeba prodejem různých brožur a drobností.
To se však v dalších letech stává jen záminkou, protože se proslaví jako „to krásné děvče s pamflety,“ a zařídí si mnohem lukrativnější živnost. Potěšení za korunu na hodinu.
Jedním z jejich pravidelných zákazníků se stane i nechvalně známý prostopášník a sexuální násilník Francis Charteris (1675-1732). Dá jí tvrdou školu, ale jako čtrnáctiletou ji opustí.
To už je však vyhlášená svou krásou a vtipem a „matka“ Wisebourneová ji ochotně přijímá do svého podniku v Covent Garden, který patří mezi nejexkluzívnější londýnské nevěstince.
To už si říká Sally a podle jednoho z milenců Salisburryová, „protože to zní tak bezvadně.“ Stává se ještě proslulejší a její služby vyhledává mnoho šlechticů a londýnské smetánky. „Polovinu mých klientů tvoří lordi,“ chlubí se Sally.
Je mezi nimi Charles Beauclerk, vévoda St Albans (1670–1726), což je levoboček krále Karla II (1630–1685) a syn slavné královy milenky Nell Gwynové (1650–1687), státní tajemník vikomt Bolingbroke (1678-1751), a dokonce snad i sám budoucí král Jiří II.(1683–1760).
Umírá za mřížemi
Sally je povahy poněkud zbrklé, navíc má sklon dostávat se do dluhů a přivolávat maléry. Ač má řadu bohatých zákazníků a víc peněz, než si kdy dokázala představit, umí je velmi rychle rozházet. Několikrát také skončí ve vězení.
Někdy si krásou a vtipem vymůže menší trest, ostatně mnozí soudci jsou jejími zákazníky, jenže přísloví o utrženém uchu platí i pro ni. V prosinci 1722 se pohádá s milencem Johnem Finchem (?-1763), který koupil lístky do opery, ale nabídl je její sestře.
Musela to asi být skvělá opera, protože Sally ve vzteku popadne nůž na chleba a bodne ho do hrudi. Okamžitě se omlouvá, běží pro pomoc a jak píše Lady Montagová své přítelkyni:
„Sotva otevřel oči, prvními slovy jí prosil, aby ho políbila a zůstali přátelé.“ I Přestože jí odpustí, končí Sally před soudem a tentokrát neunikne. Je už totiž příliš velkou celebritou a tedy příliš vidět.
I soudní síň je plná významných londýnských osobností. Za násilné napadení je odsouzena na rok do vězení Newgate a o tom jak moc ji muži zbožňují, svědčí fakt, že ji ani za mřížemi neopustí.
Každý den ji některý z nich navštíví, přinášejí luxusní dárky, dělají vše, aby bylo vězení pohodlné, a slibují, že se o ni potom postarají. Sally už však celu neopustí. O devět měsíců později tu umírá.
Jak píše dobový tisk „podlehla mozkové horečce způsobené hýřením,“ což je pravděpodobně syfilis.