Poznejte žaláře, které psaly historii!

Věznice se začaly objevovat v dobách, kdy bylo potřeba lidi, kteří spáchali nějaký vážný trestný čin, uzavřít do cely. V historii ale existovaly i takové, které děsily i ty nejotrlejší zločince…

Bastila – symbol revoluce

Výstavba: 1369

Kde: Paříž, Francie

Nejznámější vězni: markýz de Sade, vévoda de Richelieu

Pařížská Bastila byla postavena v průběhu stoleté války proti Anglii, na příkaz francouzského krále Karla V. Moudrého (1338–1380). V té době měřila 66 metrů na délku, 34 metrů na šířku a 24 metrů na výšku.

Moderní rezidence u rovníku Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř

rezidenceonline.cz

Nepečený borůvkový cheesecake Sladkost, kterou budete muset připravovat každou neděli. Ingredience: ● 130 g sušenek (Lotus, Club nebo Bebe) ● 60 g másla ● 500 g mascarpone ● 200 g sýru Philadelphia ● 200 g vysokotučné smetany ● 120 g moučkového cukru ● 200 g borůvek (nebo jiného bobulového ovoce) Postup: Rozdrťte sušenky. Můžete je dát do igelitového sáčku a paličkou je nadrtit nebo vám pomůže kuchyňský robot. Nadrobno

nejsemsama.cz

Vězení z ní učinil kardinál Richelie (1585–1642) a ihned si vysloužila hrůzostrašnou pověst. Francouzi o ní v 18. století tvrdili, že kdo do ní jednou vejde, už nikdy neokusí svobody.

Už od počátku přitom sloužila jako vazba šlechtická a královská, kde měli trestanci daleko větší pohodlí než ve věznicích jiných (větší místnosti vybavené nábytkem a kamny, dostatek jídla apod.).

Třeba markýz de Sade zde strávil pět a půl roku, a nijak zvlášť se netrápil. Jeho manželka mu pravidelně nosila ústřice a šampaňské.

Když do Bastily vtrhl 14. července 1789 rozbouřený lid, nacházelo se zde pouze 7 vězňů. Kromě markýze de Sade tu pobývali dva blázni a čtyři padělatelé.

Petropavlovská pevnost – místo ruských panovníků

Výstavba: 1703

Kde: Petrohrad, Rusko

Nejznámější vězni: carevič Alexej Petrovič (syn Petra I.), Lev Trockij, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Řezy s drobenkou

Ještě předtím, než nanesete na těsto tvarohovou náplň, potřete ho džemem. Ingredience Na těsto 300 g hladké mouky 150 g změklého másla 1 vejce 100 g cukru 1 lžička nastrouhané citronové k

Zajímavé články najdete také na tisicereceptu.cz

tisicereceptu.cz

Petropavlovská pevnost vznikla z rozhodnutí ruského cara Petra I. Velikého (1672–1725) na Zaječím ostrově v centru dnešního Petrohradu. Její součástí je Chrám sv. Petra a Pavla, kde se nachází hrobky ruských panovníků a panovnic.

Hradba se nejprve skládala ze dřeva a hlíny, později byla obložena kamenem. Původním úkolem pevnosti byla ochrana města, věznicí se stala až později. Vězněni zde byli političtí odpůrci, carští ministři nebo členové Prozatímní vlády. První, komu se odtud podařilo uprchnout, byl kníže Kropotkin (1842–1921).

Podle legend se zde během povodní v roce 1777 utopila kněžna Alžběta Alexejevna Tarakanová, která o sobě prohlašovala, že je dcerou carevny Kateřiny II. Veliké (1729–1796).

Tower – královské sídlo

Výstavba: 1078

Kde: Londýn, Anglie

Nejznámější vězni: Thomas More, Anna Boleynová, Alžběta I., Richard Hess

Na místě jednoho z nejslavnějších vězení stálo opevnění již od časů římské říše, nechal ho zbudovat císař Claudius (10 př. n. l. – 54 n. l.). O další výstavbu se pak zasloužil v roce 1078 Vilém I. Dobyvatel (1028–1087).

Nazar: Oko proti zlých pohledům

Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa! V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných,

epochalnisvet.cz

S mongolskými válečníky obětovali jejich koně

Přesily se nezaleknou. V bitvě u slezské Lehnice 20 000 mongolských lučištníků na koních roku 1241 rozpráší třicetitisícové vojsko křesťanů. V Evropě diví kočovníci, kteří se přemísťují z místa na místo závratnou rychlostí, vyvolají paniku. Rychlí a nezávislí Proženou se celou Asií jako vítr. Denně mohou urazit až 160 kilometrů. Za takovou rychlost mongolští

historyplus.cz

Zapomenuté příběhy z výstavby metra: Razicí štít s ručními sbíječkami, Nuselák jako anténa a důkaz, že i tunel se dá plavit

Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu, respektive původního státního podniku V

21stoleti.cz

Nově otevřený Koscom Servis překvapí svou prostorností

Už téměř 35 let představuje hodinářství Koscom synonymum pro spolehlivost a kvalitu v oblasti péče o hodinky, a to nejenom mechanické. S blížícími se oslavami výročí se vedení společnosti rozhodlo svo

iluxus.cz

Jako vězení se stavba začala využívat od roku 1100 a jako taková byla určena především pro vysoce postavené a důležité osobnosti. Pověsti o krutosti vězení pocházejí hlavně z dob vlády Jindřicha VII. (1457–1509).

Ten zde ve velkém popravoval nejen své nepřátele, ale i své ženy. Posledního vězně, německého špiona Josepha Jakobse, popravili v roce 1941.

Podle pověstí se po Toweru dodnes prochází, se svou hlavou v podpaží, popravená Anna Boleynová.

Templ v Paříži – strážce pokladu

Výstavba: 1291

Kde: Paříž, Francie

Nejznámější vězni: Ludvík XVI., Marie Antoinetta

Slavný pařížský Templ postavili neméně známí templářští rytíři na pozemcích, které jim daroval francouzský král Ludvík VII. (1120–1180). Chrám sloužil dlouhá staletí jako strážnice templářského pokladu – do doby, než proti řádu vystoupil Filip IV. Sličný.

Na vězení se Templ přeměnil v roce 1792, tedy v době Velké francouzské revoluce. Tehdy zde byli vězněni Ludvík XVI. (1755–1793), jeho žena Marie Antoinetta (1755–1793) a jejich desetiletý syn Ludvík (1785–1795).

I když se jednalo o vězení, Marie Antoinetta tu měla k dispozici měkkou postel, polstrovaný nábytek, a dokonce i koupelnu, kterou speciálně pro ni nechala vybudovat Komuna.

Kobky Piombi – svůdníkovo vězení

Výstavba: 1522

Kde: Benátky, Itálie

Nejznámější vězni: Giordano Bruno, Giacomo Casanova

První zmínky o existenci vězení v Benátkách pocházejí už z 11. století. V roce 1522 byl ale žalář přemístěn do Dóžecího paláce, kde vydržel až do roku 1929. Nechvalně proslulá kobka vytváří spolu s Bazilikou sv.

Marka jedinečné panorama hlavního benátského náměstí. Z významných osobností si zde pobyl třeba italský astronom Giordano Bruno, obviněný z kacířství, nebo slavný svůdník Giacomo Casanova.

Ten zde strávil 15 měsíců, než se mu díky vězeňskému knězi Marinovi Balbim podařilo uprchnout.

Název vězení vychází z italského slova piombo, které znamená „olovo“. Střecha paláce je totiž vyrobená právě z tohoto materiálu. V létě zde proto bylo velmi horko a v zimě zase velký chlad.

Alcatraz – nejstřeženější vězení

Výstavba: 1934

Kde: San Francisco, USA

Nejznámější vězni: Al Capone, George „Machine Gun“ Kelly

Přísně střežené federální vězení fungovalo na ostrově Alcatraz od roku 1934 do roku 1963. Žalář měl velmi nechvalnou pověst, a tak se ho báli i ti nejdrsnější kriminálníci. Během třiceti let se odtud pokusilo utéct 36 mužů.

Nejznámějším vězněm Alcatrazu byl bezesporu legendární mafiánský boss Al Capone, který zde za daňové podvody strávil čtyři a půl roku. Podmínky pro vězně zde byly otřesné. Kriminálníci spali na železných pryčnách, záchody a umyvadlo měli sdílené.

Na jednoho vězně připadali dva až tři dozorci a často bylo zakázáno i jen promluvit.