Urozený mladý muž obývá klášterní celu novice. Rodina ho jako nemanželského syna předurčila za řádového mnicha, ale on by raději dokázal své schopnosti v boji. „Nemohu se přece oddat víře, když sám nevěřím,“ říká si zoufale. Z kláštera ale odejít nemůže.
Středověké mnišské řády mají už od dob svého vzniku skutečně tvrdý režim. Biskup Augustin z Hippa (354 – 430) se začátkem 5. století snaží přimět kněze ke společnému životu.
Chce, aby žili kanonickým životem (podle určitých pravidel – kánonů), ale bere v úvahu jejich další činnost. Zakládá vlastně kanonické řeholnictví (řád, kde mají mniši kněžské svěcení). Roku 397 sepisuje pravidla pro soužití.
Předepisuje jim chudobu, četbu a mlčenlivost. Později jsou nejdůležitější povinností mnichů společné bohoslužby v kostele, ty zahrnují denně až osm obřadů. Začínají už v noci a končí se západem slunce.
Prohřešky se trestají bičem
Spát se chodí se soumrakem. Kromě modliteb má duchovnímu vytržení pomáhat i umrtvování těla nepohodlnými šaty, zimou a vlhkem cely. Augustiniánská řeholní pravidla nabádají hlavně ke studiu.
Tvrdí, že lenost se má potírat jedině myšlením pohrouženým do četby a meditace, ne rukama. Prohřešky proti klášternímu životu se trestají zpíváním žalmů vkleče nebo ranami bičem v kapitule.
Rybí lahůdka jako postní jídlo
Stravování obnáší hlavně zeleninu, ovšem někdy mniši nedostanou ani tu. Tresty za různé hříchy mohou znamenat i delší nedostatek jídla. Neposlušného řeholníka představení kláštera zavřou do jeho cely o chlebu a vodě klidně i na několik dnů nebo týdnů. Omezení v jídle přichází i v době půstu, kdy je oblíbený například losos.
Břitvu do ruky nedostanou
Mniši se smějí koupat třikrát do roka před vánočními, velikonočními a svatodušními (slaví se 50 dnů po Velikonocích – pozn. red.) svátky. V jedné místnosti se vysvléknou a odejdou do druhé, kde jejich nahotu před ostatními zakrývají prkna a závěsy.
Běžné není ani holení, někde je proto břitva po většinu roku pod zámkem. Do ruky ji dostanou jenom v době určitých svátků. Aby se ale holení obešlo bez zranění, objednávají kláštery často holiče zvenku.