Domů     Vědci objevili dosud nejhmotnější hvězdu naší galaxie Mléčné dráhy!
Vědci objevili dosud nejhmotnější hvězdu naší galaxie Mléčné dráhy!
24.7.2018

Podíváme-li se na poměr velikosti těles v naší sluneční soustavě, na první pohled zaujme gigantická velikost našeho Slunce. Ale ve vesmírném měřítku je Slunce spíše průměrnou hvězdou, není to žádný obr. Avšak ve vzdáleném kosmu lze najít skutečné kolosy, před kterými bledne zrak.

Astronomie už nějakou dobu může pochlubit novým a velmi vzácným úlovkem. Badatelé totiž objevili dosud nejhmotnější hvězdu naší galaxie Mléčné dráhy. Skutečně to není žádný drobek. Je asi pětsetkrát hmotnější než naše Slunce a navíc: mladý velikán nemá dost a stále roste.

Astronomové oblast znají spíše pod názvem Spitzerovo temné mračno.
Astronomové oblast znají spíše pod názvem Spitzerovo temné mračno.

Nově objevené těleso je zatím ve fázi protohvězdy, což znamená, že se zrodilo relativně nedávno.

Nyní se tedy jeho mateřská mlhovina z vodíku, hélia a prachu smršťuje a poté se z ní stane opravdová hvězda. „Tyto hvězdy jsou nejen vzácné, ale jejich zrod se odehrává extrémně rychle a jejich dětství je krátké.

reklama

Nález tak masivního objektu v tak rané fázi vývoje je tudíž mimořádným výsledkem,“ popisuje vědecký úspěch astrofyzik Jan Bolte z Technické univerzity v Berlíně. Nově objevená hvězda se nachází asi 11 000 světelných let od nás, v temném oblaku označovaném ne příliš básnicky SDC 335.579-0.292. Astronomové jej znají spíše pod názvem Spitzerovo temné mračno. Je to shluk plynu a prachu, do kterého není snadné proniknout a prozkoumat jej.

Tento širokoúhlý pohled zachycuje oblast oblohy v jižním souhvězdí Pravítka. Uprostřed se nachází mohutná oblast hvězdotvorby SDC 335.579-0.292, která je však příliš zastíněna prachem, než aby bylo možné ji ve viditelném světle .
Tento širokoúhlý pohled zachycuje oblast oblohy v jižním souhvězdí Pravítka. Uprostřed se nachází mohutná oblast hvězdotvorby SDC 335.579-0.292, která je však příliš zastíněna prachem, než aby bylo možné ji ve viditelném světle .

Spitzerovo temné mračno do mapy hvězdné oblohy zanesl Spitzerův vesmírný dalekohled a evropská kosmická observatoř Herschel Space Observatory. Mohutná hvězda však byla nalezena pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array).

To je soustava 66 radioteleskopů umístěných na území Chile. Na jeho práci se podílí Američané, některé země z východní Asie a také Evropská jižní observatoř. V současnosti existují dvě teorie, které se snaží vysvětlit vznik nejhmotnějších hvězd.

Jedna předpokládá, že se původní velký zárodečný oblak rozdělí na několik menších jader. Ta se poté zhroutí a přitom vzniknou hvězdy. Druhá teorie nabízí o něco dramatičtější děj.

Na začátku kolabuje celý oblak, hmota proudí dovnitř směrem k centru oblaku, kde vznikne jedna nebo i více velmi hmotných hvězd. Právě teleskop ALMA je velice vhodným nástrojem, který pomůže celé záhadě přijít na kloub.

Observatoř ESO v Chile.
Observatoř ESO v Chile.

Tak mohli astronomové pozorovat, co se děje uvnitř vesmírného oblaku. „Chtěli jsme vidět, jak obří hvězda vzniká a roste. A skutečně se nám to podařilo!

Jeden ze zdrojů, které jsme našli, je skutečné monstrum – největší jádro protohvězdy, jaké bylo kdy objeveno v naší Galaxii,“ nadšeně popisuje francouzský astronom Nicolas Peretto. Kolem tohoto jádra krouží zárodečný oblak o hmotnosti přes 500 Sluncí.

A pozorování provedená teleskopem ALMA ukazují, že velké množství hmoty stále proudí směrem k zárodku a dále zvyšuje jeho hmotnost. Protohvězda zatím baští vše, co jí přijde pod ruku. Časem, až více dospěje, se materiálu začne zbavovat. Nakonec by se měla ustálit na hmotnosti stonásobku Sluncí.

Členem ESO je i Česká republika.
Členem ESO je i Česká republika.

Vědce samozřejmě objev překvapil. „Věřili jsme, že tato oblast je dobrým kandidátem na hmotný oblak s probíhající hvězdotvorbou. Zdaleka jsme ale neočekávali, že v jeho středu leží tak hmotný zárodek,“ říká Peretto.

Předpokládá se, že z tohoto zárodku vznikne hvězda o hmotnosti až 100 Sluncí.

Takové hmotnosti dosahuje asi jen jedna z deseti tisíc hvězd v Galaxii. Výzkum byl proveden v rámci počátečních vědeckých pozorování (ALMA Early Science phase) pomocí radioteleskopu ALMA, který byl v té době složen z pouhé čtvrtiny dnešního celkového počtu antén. „Podařilo se nám získat takto kvalitní pozorování s pomocí pouhého zlomku potenciálu, jaký má dnešní teleskop ALMA. To rozhodně přinese revoluci v našem chápání vzniku hvězd.

Pomůže vyřešit řadu současných problémů, ale jistě vznikne také spousta nových,“ uzavírá Peretto.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz