Internet je dnes nedílnou součástí našich životů. Na síti hovoříme s přáteli, sdílíme fotografie, objednáváme jídlo, kontrolujeme bankovní účty, sháníme práci. Málokdo z nás si ale uvědomuje, že co se internetu týče, máme k dispozici jen jeho nepatrnou část…
Oblíbené je srovnání s ledovcem plovoucím po hladině oceánu. Nad hladinou viditelná část reprezentuje běžně dostupné domény, kterých lze pohodlně dosáhnout pomocí vyhledávačů jako Google, Bing.
Tato část však tvoří jen asi 0,03 procenta celkové plochy ledovce, jehož obrovská masa se skrývá v hlubině, kam světlo reflektorů nedosahuje.
Pro představu, jak enormní množství to ve skutečnosti je, společnost Google uvedla v roce 2013, že ve své databázi indexuje 30 bilionů samostatných stránek. A to je jen ona viditelná část.
Pod hladinou
Pod viditelnou vrstvou se nachází tzv. hluboký web (angl. Deep web), který zahrnuje veškerou aktivitu odehrávající se v pozadí.
Patří sem v podstatě všechny heslem chráněné služby s omezeným přístupem, ať už se jedná o intranetové sítě firem, kam se dostanou jen zaměstnanci, k údržbě sloužící pozadí webových stránek, kam mohou jen jejich správci, internetová fóra nebo třeba dokumenty na virtuálních úložištích.
Variant je nepřeberně. „Velká spousta uživatelů si myslí, že hledáním na Googlu vidí všechny dostupné stránky,“ říká spoluzakladatel Kosmixu, vyhledávače nové generace, Anand Rajaraman. „Ve skutečnosti je to jen zlomek hlubokého webu. Jak malý, to úplně přesně neví nikdo.“
Pavouci v síti
Každý vyhledávač vytváří svou databázi pomocí automatických programů, tzv. pavouků, kteří pročesávají síť skrze větvící se odkazy. Z nich pak podle různého nastavení vybírají ty podstatné.
Do hloubky se však pavouci ponořit nedokážou, problémy mají už s běžnými archivy zpravodajských serverů, které většinou vyžadují hledání přímo na stránce.
Vyřazení z evidence může zapříčinit i nepodporovaný kód, na kterém stránka pracuje, ačkoliv její obsah nijak závadný není. Valná většina odkazů, které pavouci neevidují, je tak dostupná každému uživateli, stačí jen znát adresu a heslo.
Existují však i místa, k jejichž navštívení už je zapotřebí zvláštní software a kde Hluboký web odhaluje svoji ošklivější tvář.
Ve tmě
Poslední z „vrstev“ hlubokého webu zaujímá tzv. temný web (Dark web), který tvoří jen zcela nepatrné procento celkového objemu, ale je ve spojitosti s ním nejčastěji zmiňován. Je to svět organizované kriminality, kde je možné najít úplně všechno.
Od internetových obchodů s ilegálními drogami (nejznámější je pravděpodobně stránka Silk Road, tedy Hedvábná cesta, kterou pravidelně likviduje FBI) přes zbraně, teroristické příručky a stránky obsahující dětskou pornografii až po objednávky nájemných vrahů a tzv.
rudé místnosti (angl. red rooms), kde probíhají popravy a mučení v přímém přenosu. U posledních zmíněných však není potvrzeno, že skutečně existují.
