Z jednoho stromu se může vyrobit až 80 000 papírů velikosti A4. Ovšem v lesní hantýrce je jeden strom nic, vše se počítá na masu. Les je investice, životní míza, plíce lidstva, stejně jako peníze. Co všechno umí jeden hektar, kolik dává kyslíku, kolik živí lidí a kolik stojí?

Průměrný člověk vyprodukuje za život 28 metrů nehtů, stráví 3 roky na toaletě, 9 let v práci… Při každém nádechu vdechne asi 0,5 litru vzduchu. To za život dělá kolem 275 milionů litrů.

Vzduch je přitom tvořený 21 % kyslíku a ten produkují zelené rostliny díky fotosyntéze. Je to docela komplikovaná chemická reakce, skoro až zázračný proces, kdy se sluneční energie, oxid uhličitý (CO2) a voda přemění na živiny (glukózu) a kyslík (O2).

Každá rostlina schopná fotosyntézy okolo svítání vyrábí a spotřebovává kyslík ve stejném množství, přes den ho hlavně vyrábí, za soumraku je proces opět v rovnováze a v noci pouze dýchá.

Jak funguje a co všechno umí 1 ha (100 x 100 metrů) geniálního přírodního vynálezu?

10 tun kyslíku a 10 lidí

Jeden hektar (10 000 m²) průměrného listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok asi 10 tun kyslíku. Tohle množství za stejnou dobu „nasytí plíce“ zhruba 38 lidí.

Smrkový hektar lesa, který nabízí k využití plochu jehličí 22 hektarů, pak dokáže uvolnit do ovzduší asi 7 tun kyslíku.

Když budeme trochu konkrétnější, tak jeden jediný 100 let starý buk vysoký 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, listovou plochu okolo 1 600 m² a 9 000 listy za jedinou hodinu vyprodukuje až 1,7 kg kyslíku (1 000 litrů).

To za jeden den prodýchá asi 10 lidí (průměr člověka je 350 l/den)! Všechno je to průměr, je tu hodně proměnných, jako vegetativní období listnáčů (u nás asi sedm měsíců v roce), velikost stromů, vláha, sucho, samotná respirace rostlin. Nicméně hodně benevolentně se dá říct, že co velký strom, to spotřeba člověka.

240 kg CO2 ročně

Stromy jsou čarodějové – uklidňují, snižují teplotu, zmírňují horka, ničí bakterie a odpuzují hmyz. A taky absorbují oxid uhličitý (CO2). Podle odborných studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg.

Avšak statisticky se vším všudy (auta, dobytek…) jde až o 2,3 tuny CO2 na hlavu rok co rok. Stromy přesto mají potenciál pohltit klidně několik kilogramů tohoto plynu denně.

Jeden hektar lesa za rok z ovzduší naváže a vymaže oxid uhličitý v množství 15 tun, tedy tolik, kolik vypustí středně velké auto za 100 000 km. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun.

50 centimetrů

Zdědit les je lepší než ho „zasadit“, protože strom od semínka do výšky 180 cm vyroste za několik let. Borovice lesní třeba za 6 až 7 let, smrk pichlavý za 10 až 11 let, jedle kavkazská za 10 až 12 let.

Dřevní zásoba na hektar smrkového porostu vynese asi 400 m³ a průměrná cena za kubík kulatiny je asi 1 500 korun (záleží na kvalitě). Ale protože v Čechách nejběžnější smrkový typ porostu roste asi 50 cm za rok, vás se výnos z investice týkat nebude. Spíš až dětí nebo vnoučat…

Z tuny dřeva 200 kg uhlí

Tohle léto bylo nejteplejší za 12 let, přesto se i letos při grilování spálilo několik desítek tun dřevěného uhlí. A dobrá polovina z něj pochází z jihoamerického deštného pralesa Rio Pardo de Minas.

Na satelitních snímcích to vypadá jako černá dálnice, která si klestí cestu skrz celou brazilskou džungli. Jde o 50 metrů široký průsek vysekaný v moři eukalyptovníků.

Tenhle strom roste rychle, za 10 let klidně o 30 metrů, avšak překvapí na 960 pecí rozesetých ve vykácené linii, v kterých se vlivem karbonizace bez přívodu kyslíku za současného odpaření takřka všech látek a vody přeměňuje strom na uhlí. Z jedné tuny eukalyptovníku zůstane 200 kg dřevěného uhlí na gril.