Sociální sítě a obecně internet je v poslední době plný tvrzení, že cukr je jedna z nejškodlivějších potravin. Dokonce se pro něj vžil termín „bílý jed“. Je to skutečně pravda, nebo jen další z řady výživových hoaxů?
V první řadě je třeba připomenout, že cukrů je celá řada. Tímto pojmem se označují sladké látky ze skupiny sacharidů a disacharidů. Mezi sacharidy patří například ovocný cukr (fruktóza) nebo krevní cukr (glukóza).
Do skupiny disacharaidů je pak řazen klasický řepný cukr (sacharóza) či mléčný cukr (laktóza).
Lidský organismus určitou hladinu těchto látek potřebuje, bez něj by nemohl fungovat. Avšak, jak to tak bývá, nic se nemá přehánět. Cukr není jed, pokud se používá v rozumné míře. Sám o sobě neškodí, pokud lidé žijí zdravě a nepřibírají na váze.
„Ve chvíli, kdy člověk má dostatek pohybu, přičemž si osladí kafe a čas od času si dá dort, tak cukr nevadí. Problém nastává při jeho nadměrné konzumaci,“ vysvětluje diabetolog profesor Martin Haluzík, který působí v pražském IKEMu.
Životní styl nazvaný „sugar free“ bývá svými zastánci prezentován jako zdravý. O tom, že své fanoušky má i u nás, svědčí fakt, že česká facebooková stránka, která je mu věnována, má téměř 19 000 fanoušků.
Ovšem, kdo skutečně žije bez cukru, ten svému tělu nedává vše, co by potřebovalo. Podle některých psychologů je navíc takový postup na hraně ortorexie, tedy posedlosti zdravou výživou.
Podle Mezinárodní zdravotnické organizace WHO jen 3 % populace dodržují doporučenou denní dávku cukru. Ta činí 90 gramů, přičemž polovina připadá na přirozený cukr a druhá polovina na cukr přidaný. Jenže sladký prášek na nás útočí téměř ze všech stran.
„Problémem je, že výrobci potravin investují nemalé prostředky do výzkumu, který má za úkol zjistit, co lidem chutná. A jedna z věcí, která zvyšuje akceptabilitu potravin je výrazné okořenění nebo oslazení,“ upozorňuje Martin Haluzík.
Pokud si vysoká spotřeba cukru podá ruku se stresem či s nedostatkem pohybu, může být na malér zaděláno. V podstatě existují tři nejčastější způsoby, jak moderní člověk bojuje se stresem.
„Buď se pořádně nají, zapálí si cigaretu nebo si dá panáka,“ popisuje běžnou situaci Martin Haluzík. Přitom nejlepší je kompenzovat stres fyzickou aktivitou.
Nadměrné konzumaci cukru se však lze vyhnout. Například nízkotučné varianty potravin sice slibují štíhlou linii, jenže zpravidla se chybějící tuk nahrazuje právě cukrem. Je také zbytečné konzumovat velké množství cukru ve slazených limonádách.
Pokud člověk vypije za den dva litry slazeného nápoje, dostane do sebe velké množství cukru. „Dva litry vody přitom zaženou žízeň lépe, protože slazené nápoje ji ještě vybudí.
Mimochodem, podobně je na tom i pivo, v něm je cukru také poměrně hodně,“ přibližuje Martin Haluzík.
Stále populárnější je mezi lidmi hnědý cukr, který získal proti svému bílému sourozenci zdravější pověst. Jenže to nemá s realitou příliš společného. Mezi hnědým a bílým cukrem totiž není rozdíl, je to pořád cukr. To samé platí i pro tzv. přírodní cukry.
Energie, které v těchto cukrech je, bývá podobná. „Jestli se vstřebá o malinko rychleji nebo pomaleji, nehraje zásadní roli. Například fruktóza, tedy ovocný cukr, je škodlivější než řepný cukr, protože zvyšuje hladinu tuků v organismu,“ uzavírá Martin Haluzík.