Domů     Překvapivá historie: Založil Jan Evangelista Purkyně vědecký ústav v kůlně?
Překvapivá historie: Založil Jan Evangelista Purkyně vědecký ústav v kůlně?

„Žádám 1. zvláštní místnost, 2. vlastního asistenta a sluhu, 3. přiměřený roční plat,“ píše Jan Evangelista Purkyně roku 1831 vedení vratislavské univerzity. Chce tu založit první fyziologický ústav na světě. Jenže jeho žádost skončí v koši.

Svoje požadavky předkládá český vědec Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) až po osmi letech profesorské kariéry v polské Vratislavi.

„Fyziologie nesmí zůstat spekulativní vědou,“ obhajuje se před kurátorem univerzity F. K. Neumannem. Snaží se ale zbytečně, proti úřednímu šimlovi nic nesvede.

„Podobný ústav nemají ani věhlasné univerzity v Bonnu a Berlíně,“ smete Neumann Purkyňovy požadavky ze stolu. Vědec v roce 1832 konečně získává kvalitní mikroskop pro své výzkumy. Jenže na univerzitě není prostor pro laboratoř. Přístroj tedy postaví ve svém bytě a studenty zve na přednášky domů.

Za jeho života si hoPurkyněho moc nevážili, teď se ale vratislavská univerzita ke svému profesorovi hrdě hlásí...
Za jeho života si hoPurkyněho moc nevážili, teď se ale vratislavská univerzita ke svému profesorovi hrdě hlásí…
reklama

Teprve když kurátor Neumann v roce 1835 zemře, jeho nástupce F. W. Heinke se staví k Purkyňovu návrhu vstřícněji. „Podejte žádost znovu,“ pobídne badatele. 1. června 1836 Purkyně posílá nový návrh, který je nakonec schválen.

Přesto mu pořád někdo hází klacky pod nohy. Univerzita prý nemá pro nový ústav prostory. Nakonec se nabízí jediné řešení: Upravit na nový fyziologický ústav kůlnu v Kateřinské ulici u vchodu do zahrady. Začíná přestavba.

Českého vědce Jana Evaneglistu Purkyněho nezlomí ani polní podmínky. Klidně buduje laboratoř v kůlně na zahradě.
Českého vědce Jana Evaneglistu Purkyněho nezlomí ani polní podmínky. Klidně buduje laboratoř v kůlně na zahradě.

Ukradené prvenství

Zatímco na univerzitní zahradě se staví, Purkyně se v září 1937 vydává do Prahy na IV. sjezd německých lékařů a přírodovědců. Chce tam představit svůj objev – buněčnou teorii.

„Dochází ke shodě živočišných ,zrnéček‛ s rostlinnými buňkami,“ prohlašuje na své přednášce 19. září 1837 v Karolinu.

„Vyslovil tuto myšlenku zcela stručně, nerozvedl ji a nesestavil doklady pro její správnost tak, aby mohla snadno dojít obecného uznání,“ upozorňuje ale profesor Václav Žáček (1905–1986).

Purkyňovi se nečinnost v popularizaci nového objevu vymstí. Zprávu o jeho výzkumech o dva roky později sepíše německý fyziolog Theodor Schwann (1810–1882) pod názvem „O shodě ve struktuře a vývoji u živočichů a rostlin“. Za autora teorie o buňce je pak považován právě on…

Německý fyziolog Theodor Schwann si dá tu práci a teorii o buňce dá písemnou podobu. Za jejího autora je proto považován právě on.
Německý fyziolog Theodor Schwann si dá tu práci a teorii o buňce dá písemnou podobu. Za jejího autora je proto považován právě on.

Příliš velké sousto

Návštěva Prahy je pro Purkyněho povzbuzením. Nejraději by zůstal tady a působil na zdejší univerzitě.

Jenže Karlo-Ferdinandova univerzita jeho žádost o profesuru v minulosti už jednou odmítla a navíc se kvůli svým vlasteneckým názorům se ocitá i v hledáčku policejních špiclů.

„Z pražského muzea by mohl vzniknout akademický ústav,“ navrhuje alespoň přírodovědci Janu Svatoplukovi Preslovi (1791–1849) během diskuse na sjezdu. Nejraději by vratislavské staveniště přesunul sem.  Jenže takový nápad je příliš velké sousto.

S Janem Svatoplukem Preslem plánuje vybudovat vědecký ústav i v Praze. Nakonec se jim to podaří.
S Janem Svatoplukem Preslem plánuje vybudovat vědecký ústav i v Praze. Nakonec se jim to podaří.

Splněná touha

Vrací se proto zpátky do Vratislavi, kde pokračují práce na přestavbě kůlny. Budování se potáhne ještě dva roky a nakonec vyjde na 6000 říšských tolarů.

Nejstarší fyziologický ústav na světě je dokončen 8. listopadu 1839. „Neimponuje svým vzhledem, ale přesto vyhovuje svému účelu,“ zhodnotí Purkyně hotové dílo.

Konečně má posluchárnu, která slouží i jako anatomická pracovna a nechybí tu ani místnost pro mikroskopy. O deset let později se vědci splní sen. Přesidluje do Prahy, kde 4. listopadu 1849 podepisuje jmenovací dekret profesora pražské univerzity.

Téměř dva roky po té zakládá 6. října 1851 fyziologický ústav i tady. Druhý na světě – prvenství Praze o vlásek uniklo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
zajímavosti
Pět největších hotelů světa: Kde je nejvíc pokojů?
Název zprvu dostane podle ohromného skleněného atria ve svém středu. Projdou jím mnohé osobnosti – Bill Clinton, George W. Bush, Barack Obama či třeba Marilyn Manson. Dnes už spadá pod hotelovou síť Hilton, ale co do počtu pokojů ho v Česku stále nikdo netrumfne…   First World Hotel: Nejvíc pokojů na světě Pokud se podíváme do […]
Káva, která vydrží horká dlouhé hodiny? Za trikem stojí geniální vynález
Ranní káva, která zůstává horká i po několika hodinách na cestách? Za tímto malým každodenním zázrakem nestojí žádné kouzlo, ale fyzika. Termoska má totiž vědecký původ. Její předchůdkyně vzniká v laboratoři, kde pomáhá uchovávat látky při extrémně nízkých teplotách. Dnes už místo vzácných chemikálií chrání především naši kávu, čaj nebo polévku. A dělá to pomocí […]
Jak se zrodila holičská tyč a její krvavá minulost?
Červené, bílé a někdy také modré spirály před holičstvím vypadají vesele, ale jejich historie tak veselá není. Holiči totiž kdysi nejen stříhají vlasy a holí vousy, ale také pouštějí žilou, trhají zuby a ošetřují rány. Dnešní vývěsní štít tak připomíná dobu, kdy návštěva holiče mohla znamenat nový účes, ale také pořádně nepříjemný zdravotní zákrok. A […]
Zalipie: Vesnice, kde se raději malovalo, než uklízelo!
Žádný nepořádek není tak velký, aby to nespravila správná dávka tvořivosti a improvizace. Ponožka se dá odkopnout pod křeslo, neumyté nádobí vydávat za moderní umělecký artefakt… Když vám doma bouchnou saze? Pak stačí malířská paleta a pár štětců. Nevěříte? Pak se jeďte podívat do polské vesničky Zalipie v Malopolském vojvodství. V současnosti je Zalipie považováno za […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz