Domů     Záhadná Tabbyina hvězda: Co způsobuje její mihotání?
Záhadná Tabbyina hvězda: Co způsobuje její mihotání?
27.3.2018

Zhruba 1 400 světelných let od naší sluneční soustavy se u hranic souhvězdí Lyry a Labutě nachází hvězda s katalogovým označením KIC 8462852. Je asi 1,5krát objemnější než naše Slunce a na první pohled na ní není nic zvláštního.

Přesto v poslední době několikrát vzbudila pozornost.

Hvězdě KIC 8462852 se také říká Tabbyina hvězda, protože její objevitelkou je americká astronomka Tabetha S. Boyajian (*1980), byť objekt byl pozorován již koncem 19. století. Podobných těles jsou ve vesmíru biliony.

Tento žlutobílý trpaslík se však z pohledu ze Země nechová úplně tak, jako ostatní známé hvězdy.

Objevitelka hvězdy americká astronomka Tabetha S. Boyajian
Objevitelka hvězdy americká astronomka Tabetha S. Boyajian
reklama

Jednoduše řečeno, Tabbyina hvězda bliká. To by nebylo nic nenormálního, žádná hvězda nesvítí zcela stabilně. Tu šlápne na plyn, tu pro změnu přibrzdí, záleží na jejích vnitřních procesech.

U Tabbyiny hvězdy však astronomové zaznamenali pokles svítivosti i o 20 %. V dlouhodobém horizontu se pak svítivost snížila o 3 %. A to už jsou čísla, která stojí za pozornost. Zvláště, když vědecká obec zatím netuší, čím jsou výkyvy způsobeny.

Různí konspirátoři mají jasno a nepřipouštějí jinou možnost: blikání hvězdy má na svědomí vyspělá mimozemská civilizace. V tomto smyslu informovala i řada senzacechtivých médií.

Byť ani tuto variantu nešlo zcela zavrhnout, zkušenost říká, že vysvětlení tajemství hvězdy bude méně spektakulární.

Vesmír je nejen chladný, obrovský a bůhvíjaký ještě, ale také je plný různých objektů a jevů, jejichž principy zatím lidstvo neumí vysvětlit. Přesto tu některé možnosti jsou.

Podle Occamovy břitvy je v případě více možných vysvětlení nejlepší upřednostnit to nejjednodušší. Jenže které to je?

Umělecké ztvárnění Dysonovy sféry.
Umělecké ztvárnění Dysonovy sféry.

Jako první se nabízí chyba měření či selhání lidského faktoru, koneckonců cesta vědy je dlážděna mnoha omyly, nepotvrzenými hypotézami a slepými uličkami. Toho si však jsou samozřejmě vědomy i vědecké týmy, které záhadu zkoumají.

Měření probíhá déle než osm let za pomoci teleskopu Kepler a později i dalších přístrojů a dochází ke stejným závěrům, takže eventualitu omylu lze vyloučit.

Tabetha S. Boyajian nabídla vysvětlení, že za tímto zvláštním jevem stojí mohutný kometární roj. Tomu by napovídal přebytek světla v infračerveném pásmu.

Komety, jak je známe z našeho solárního systému, jsou typické svými ohony, jedním plynným a druhým prachovým. Tyto ohony by mohly vytvářet mračna, která by hvězdu zastínila.

Ale kometární teorie nedokáže zcela jasně vysvětlit dlouhodobé změny v jasu Tabbyiny hvězdy. Navíc by počet komet v jednom roji musel dosahovat statisíců.

Mračna prachu nejsou ve vesmíru ničím výjimečným, jedním takovým momentálně prochází i naše sluneční soustava.
Mračna prachu nejsou ve vesmíru ničím výjimečným, jedním takovým momentálně prochází i naše sluneční soustava.

Jedním z nejděsivějších objektů ve vesmíru jsou černé díry, tedy zhroucené hvězdy se silnou gravitací, z níž neuteče ani světlo. Nemohla by právě černá díra pohlcovat světlo i Tabbyiny hvězdy? Nejspíše nikoliv.

Černá díra, jak napovídá její název, sice není viditelná, avšak svým působením umí o své existenci dát vědět více než dost. A žádný z měřících přístrojů podobný objekt poblíž hvězdy KIC 8462852 nezaregistroval.

Okolo černých děr se však vytvářejí rozsáhlé disky. Za předpokladu, že se někde na půli cesty mezi námi a hvězdou takový disk nachází, mohl by z našeho pohledu stmívání a rozsvěcování hvězdy způsobovat.

Do jiných částí vesmíru by přitom Tabbyina hvězda svítila stabilně. Disk by však musel být solidně velký, jeho průměr by musel činit alespoň 500 astronomických jednotek. Leč pozemské teleskopy zatím v ose Země – Tabbyina hvězda podobný objekt neobjevily.

Americký astrofyzik Joshua Simon přišel s možností, že poblíž hvězdy mohlo dojít ke kosmické havárii. Teoreticky se zde mohly srazit dvě či více planet.

Kolize mohla do okolního prostoru vyvrhnout obrovské množství prachu, ze kterého se pak vytvořil mohutný oblak. Ten poté kolem hvězdy začal obíhat a z pohledu okolních pozorovatelů způsobuje změny ve svítivosti hvězdy.

Záhadný mrak, pokud skutečně existuje, by se však nutně nemusel nacházet poblíž inkriminované hvězdy. Podle Jasona Wrighta z Penn State University se klidně může jednat o mezihvězdný oblak.

Každopádně viníkem stmívání rozhodně nebude planeta, která by hvězdu obíhala. Periodicita změn světelného jasu tuto možnost vylučuje. Navíc, i velká planeta dokáže „potemnit“ svit hvězdy jen v řádech jednotek procent.

Právě mračno prachu stojí za podezřelým blikáním hvězdy.
Právě mračno prachu stojí za podezřelým blikáním hvězdy.

Objevují se i další možnosti, z nichž je samozřejmě nejlákavější ta, že vše je způsobeno činností vyspělé mimozemské civilizace. Ani vědci ji nezavrhují, ale hlavně z toho důvodu, že co se nedá stoprocentně vyloučit, je třeba vzít v potaz.

Teoreticky si lze tedy představit civilizaci na takové úrovni, že potřebuje ze své mateřské hvězdy „vysát“ co nejvíce energie. K tomu by bylo potřeba vystavit mohutnou konstrukci, která by hvězdu obklopovala. Pro takovou záležitost se vžil pojem Dysonova sféra.

Nejnovější pozorování celou záhadu rozkryla. Ukázalo se, že různé vlnové délky světla procházely v různém množství. Hvězdu tedy zakrývá mračno prachu a jeho zrníčka rozptylují světlo různým způsobem. Kdyby se totiž jednalo o nějakou megastavbu, rozptyl by byl konstantní.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz