Domů     Bojovnice proti předsudkům: První Japonka v Evropě se vdávala otci navzdory
Bojovnice proti předsudkům: První Japonka v Evropě se vdávala otci navzdory

Na jaře roku 1896 drncají po cestě z Domažlic do Poběžovic vozy plné obrovských zavazadel. Vesničané se sbíhají, aby si prohlédli podivný průvod. Upoutá je mladá Asiatka ve zvláštním květovaném oděvu. Prohlížejí si ji se směsicí nedůvěry a zvědavosti.

Kočáry míří k západočeskému zámku Poběžovice, sídlu rodu Coudenhove-Kalergi. Do Čech právě přijíždí hrabě Jindřich Coudenhove-Kalergi (1859 – 1906) se svojí manželkou Mitsuko, rozenou Aoyamovou (1874 – 1941).

První Japonka, která se rozhodla usadit v Evropě, to v Čechách nebude mít lehké.

Nezbude jí než bojovat s nedůvěrou okolí a po předčasné smrti svého manžela si vydobýt své místo na slunci. Jindřich se věnuje diplomatické službě, a když ho v roce 1891 přeloží jako rakousko-uherského legačního radu (pracovník vyslanectví – pozn. red.) do Tokia, má už za sebou působení v několika exotických zemích.

reklama

Tvrdý pád z koně

Zimní den roku 1891. Mladý diplomat právě spěchá na důležitou schůzku na rakousko-uherském vyslanectví. Na tokijské ulici míjí starožitnictví, které patří Kichačimu Aoamovi. V tom jeho kůň sklouzne po kusu ledu.

Než se mladý diplomat vzpamatuje, přistane na tvrdé zemi. Syká bolestí. Z domu vyběhne krásná dívka, která nehodu viděla z okna. Skloní se k němu. „Nestalo se vám nic?“ ptá se starostlivě.

Hned nechá poslat pro lékaře. Sedmnáctiletá dcera obchodníka se starožitnostmi a olejem Mitsuko je na Japonku dost vysoká, má pleť barvy slonové kosti, oválný obličej, plné rty, jemný nos a černé vlasy s modravým leskem.

Jindřichovi stačí podívat se do jejích tmavých očí a okamžitě se zamiluje. Jeho sen stát se vyslancem nebo dokonce ministrem zahraničí se rázem rozplývá v nedohlednu. Je mu jasné, že sice bude schopen žít bez kariéry, ale ne bez Mitsuko. V Aoyamově starožitnictví se stává častým hostem.

Z manželství Mitsuko a Jindřicha se narodí syn Richard Coudenhove-Kalergi, známý stoupenec myšlenky sjednocené Evropy.
Z manželství Mitsuko a Jindřicha se narodí syn Richard Coudenhove-Kalergi, známý stoupenec myšlenky sjednocené Evropy.

Ďábel mu odvede dceru

Otec dívky svolí, aby se stala služebnou v salonu vyslanectví. Proti vzdělání žen sice v Japonsku panují předsudky, ale když se dcera dostane jako pomocnice do rodiny v nejvyšších společenských kruzích, považují to čest, protože se učí společenskému chování.

Když ale Jindřich Kichačiho požádá o ruku jeho dcery, všechny tím šokuje. Japonsko se sice otevírá západnímu světu (období Meidži, 1868 – 1912 za vlády císaře Mucuhita), ale přesto jde o krok, který se příčí starým japonským tradicím. Ayoama žádost odmítne.

Pár ale vytrvale vzdoruje a prosadí si svou. Micu se nechává pokřtít jako katolička a přijme jméno Marie Tekla. Svatba proběhne 16. března 1892. Současný japonský historik Ki Kimura líčí Kichačiho vztek:

„Jak najdu před svými předky slova omluvy za to, že jsem si nechal dceru ze ctihodného rodu Aoyamů odvléci cizím ďáblem?“ zuří prý otec. Podle Kimury dceři neodpustil a zakázal jí přístup do rodného domu.

Jejich syn Richard Coudenhove-Kalergi (1894 – 1972), známý stoupenec myšlenky spojené Evropy, ale tvrdí opak: „Ve skutečnosti došlo k happyendu a otec se smířil s dcerou, která na něm po celý život lpěla velkou láskou.“

Micu se nechává pokřít jako katolička a bere si jméno Marie Tekla.
Micu se nechává pokřít jako katolička a bere si jméno Marie Tekla.

Boj o závěť

Pár i s dvěma syny Hansem (1893 – 1965) a Richardem v roce 1896 odplouvá z Japonska. Usadí se v rodinném sídle v Poběžovicích, kde si pořídí dalších pět dětí.

„Micu Coudenhove sice přijala západní kulturu, nikdy se však s evropskými poměry zcela nevyrovnala,“ vysvětluje současná česká historička Ladislava Váňová. Když Jindřich v roce 1906 zemře na infarkt, manželova rodina se postaví proti ní.

Bojí se, že s dětmi odejde do Japonska. Popřou proto platnost závěti – dědictví i poručnictví dětí. Jenže Micu se s pomocí advokátů hlásí o svá práva.

„Zvítězila na celé čáře,“ vzpomíná syn Richard, jak se z mírné a podřízené japonské ženy změnila v despotickou bojovnici.

Ani léta první světové války 1914 – 1918, kdy proti sobě Japonsko a Rakousko-Uhersko stojí jako nepřátelské mocnosti, pro ni nejsou žádný med. Vycestovat do rodné země nemůže.

Mitsuko se z mírné a poddajné ženy mění v tvrdou bojovnici za svá práva.
Mitsuko se z mírné a poddajné ženy mění v tvrdou bojovnici za svá práva.

Ironií osudu zůstává, že to co sama dokázala, vzepřít se tradicím, svým dětem vytýkala. Neshodla se s manželkami svých synů, operní zpěvačkou a židovskou krasojezdkyní, dceři Idě vyčítala feministické názory.

Ve stáří ji snesla jenom dcera Olga, která ji v roce 1941 nechává pohřbít na hřbitově ve vídeňském Hietzingu. „Občas najdeme na jejím hrobě láhev sójové omáčky,“ říká její vnučka, známá rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergi.

Jde o podobnou tradici, jako u Židů, kteří dávají na hroby kameny. Pro Japonce je totiž odvaha, s jakou se vydala do neznámé země, pořád velkým symbolem.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz