Mor byl po celá staletí jedním z největších strašáků lidstva. A není se čemu divit. Od 14. do 19. století vzala tzv. černá smrt, jak se morové nákaze říkalo, desítky milionů životů. Dlouho se mělo za to, že za její šíření mohou hlavně krysy. Jenže poslední výzkum říká něco úplně jiného.

První evropská morová epidemie začíná podle dochovaných historických záznamů v sicilské Messině, kam ji v roce 1347 přivážejí lodě plující z Konstantinopole. Jen tato morová rána je pro Evropu naprosto devastující.

Do roku 1351 si bere zhruba 25 milionů životů, což je skoro třetina tehdejší evropské populace. Dlouhou dobu se věří, že jsou hlavními přenašeči krysy.

Modelové situace ukazují na blechy

Jenže nedávno přišel vědecký tým složený z expertů z univerzit v Oslu a Ferraře s jinou teorií. Krysy v ní nahrazují především lidské blechy a vši.

„Máme k dispozici data o úmrtnosti z devíti evropských měst,“ uvedl profesor Nils Stenseth z univerzity v Oslu pro BBC. „Díky tomu jsme byli schopní vytvořit model dynamiky šíření nemoci,“ dodává s tím, že realitě odpovídal nejvíce model, ve které hrály hlavní roli vši a blechy žijící na lidech a v jejich oblečení.

Ačkoliv se zdá, že nové závěry jsou jen vědeckým popřením historického mýtu, ve skutečnosti má studie i praktické využití.

Mor se totiž v některých lokalitách vyskytuje dodnes a Světová zdravotnická organizace WHO se obává, že by u něj mohlo dojít k mutaci, díky které začne být znovu velkou hrozbou.