Domů     Nedobytná pevnost Nizwa: Propracovaná stavba plná nástrah!
Nedobytná pevnost Nizwa: Propracovaná stavba plná nástrah!

I když stojí uprostřed pouště, v historii plnila nezastupitelnou roli a odolávala nesčetným nájezdům. Do ománské pevnosti Nizwa se jen tak někdo nedostal. Jaké hrozivé pasti na útočníky čekaly?

Stavba:

Vnější stěny byly vyrobeny z vápenné malty.

Malé otvory ve stěnách dovolovaly obráncům nepozorovanou střelbu.

Díky štěrbinám kolem věže mohli obránci střílet i pod strmým úhlem.

U každých dveří podél schodiště byly 2 pasti. Jedna vražedná díra stála před dveřmi. Pokud už se někdo dostal za ně, čekal na něj dvoukřídlý poklop, který se otevřel a nepřítel do něj spadl.

Hradní okna byla opatřena těžkými železnými mřížemi s hustými dřevěnými žaluziemi.

Ve sklepeních bylo uloženo několik tun datlí. Když hrozilo nebezpečí, zahřál se datlový sirup do varu a lil do vražedných děr.

V každé bráně byla malá dvířka, která zamezovala vstupu dvou osob najednou.

Stavba pevnosti trvala 12 let.

V pevnosti se nachází několik hlubokých studní, díky kterým byli obránci města schopni přežít.

Tloušťka stěn byly 2 metry, které dokázaly odolat velkým kanónovým střelám.

Válcovitá věž je 30 metrů vysoká a má průměr 36 metrů.

Město Nizwa leží na severu Ománu v kraji Ad Dakhiliyah. Patří mezi nejstarší města v Ománu vůbec a v historii sloužilo jako centrum obchodu, vzdělání, umění a islámského učení.

Jeho význam rostl především díky strategickému umístění v pouštní oáze, přes kterou procházely ománské obchodní cesty. Město tak prosperovalo a bohatství se zvyšovalo.

Jak dlouho se stavěla

Nizwa byla v 6. a 7. století v pozici hlavního města a také sídla, kde se vyučoval islám. Samotná pevnost byla vybudována v roce 1668 sultánem Bin Saífem al-Jarúbim, avšak stáří základní struktury se datuje až do 12. století.

V minulosti sloužila jako správní sídlo úřadu imámů (znalci a učitelé koránu) jak v dobách míru, tak i v období válek. Výstavba hlavní části trvala okolo 12 let. Dnes se jedná o nejnavštěvovanější památku Ománu vůbec.

Válcovitý tvar umožňoval rozhled do všech stran.
Válcovitý tvar umožňoval rozhled do všech stran.

Bylo možné pevnost dobýt?

Pevnost byla vystavěna jako dělostřelecká věž, která sloužila nejen jako obydlí imámů, ale i jako obrana města. Svůj úkol plnila na výbornou. Zdi tvořily mohutné stěny, které dokázaly vydržet i ten největší střelecký nápor.

Navíc její válcovitý tvar umožňoval obráncům rozhled do všech stran. Přímý nepřátelský útok tak v podstatě nepřipadal v úvahu.

Vražedné díry pohltí nepřítele

Pokud se chtěli útočníci dostat dovnitř, čekalo na ně několik nepříjemných překvapení. V bezprostřední blízkosti hradeb na ně číhalo nebezpečí v podobě tzv.

„vražedných děr“, kterými obránci lili horké tekutiny, jako byla voda, olej nebo datlový sirup, popřípadě házeli kamení. Výhodu poskytovaly také malé otvory ve stěnách, které dovolovaly obráncům nepozorovaně střílet i pod velmi strmým úhlem.

Dovnitř ano, ven už ne

Pokud se odvážlivci vydali přes malé dvoukřídlé dveře u hlavního vchodu a pokusili se vstoupit, odstranila se téměř dvoumetrová propast, do které nepřítel spadl. Důmyslný byl i systém malých schodišť, podél kterých stály dveře.

Před každými se ukrývala jedna z „vražedných děr“. Pokud se ale vetřelec dostal ještě dál, čekal na něj dvoukřídlý poklop, do kterého spadl.

Uvnitř pevnosti se nacházela úzká schodiště.
Uvnitř pevnosti se nacházela úzká schodiště.

Přežije pouze ten, kdo má vodu

V pevnosti se nacházelo velké množství hlubokých studní. Jelikož stavba stála uprostřed oázy Falaj Daris, vojáci měli neomezený přísun vody.

Celkově se tento propracovaný zavlažovací systém datuje k roku 500. Archeologické nálezy ale naznačují, že tyto systémy existovaly dokonce už v roce 2 500 př. n. l.

Oáza Falaj Daris patří mezi ty největší v Ománu a i díky ní mohlo město prosperovat i v zemědělství. Od roku 2006 je zapsána do světového dědictví UNESCO.

Zavlažovací kanál přiváděl vodu z hor přímo do města.
Zavlažovací kanál přiváděl vodu z hor přímo do města.

Jak se žilo v „městě bohatství“

Město v minulosti vynikalo především svými řemesly a zemědělskými produkty. Proslulo hlavně svými stříbrnými šperky, které se považovaly za ty nejlepší v zemi. Lidé také vyráběli nádoby z mědi, kávové hrnce, meče, kožené zboží a keramické nádobí.

Na trzích se kromě toho dalo nalézt velké množství koření, jako byla vanilka, šafrán, citrony nebo ořechy všeho druhu.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá, […]
reklama
historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.