Na obloze se uprostřed dne objevuje podivný zářící objekt a s hlukem padá k zemi. Ozývá se ohromující rána. „Nejspíš spadlo letadlo,“ nese se městysem v peruánských Andách. V té době místní lidé ještě netuší, že se mýlí.

V září roku 2007 dopadne nedaleko peruánského městečka Carancas záhadný předmět. Vyhloubí  v zemi obrovský kráter, plný špinavý vody a kromě toho způsobí v oblasti menší zemětřesení. To není zdaleka všechno.

Voda v kráteru má mít vysokou teplotu ještě dlouho po události a stoupá z ní nesnesitelný zápach. Tlaková vlna poškodí objekty vzdálené i více než jeden kilometr od místa dopadu. Řada místních lidí navíc záhadně onemocní a musí vyhledat lékařskou pomoc. Obdobně jsou na tom i zvířata.

Záhadná nemoc

Venkované, kteří se zvědavě přiblíží k místu podivné „havárie“, si připadají jako v katastrofickém filmu. Z jámy, obklopené kameny a naplněné bublající vodou stoupá kouř a šíří se z ní odporný puch.

V Carancasu navíc brzy začíná řádit podivné onemocnění nevysvětlitelného původu. Lidé mají bolesti hlavy a podrážděné oči, na jejich pokožce se objevují červené mapy, zvrací a trpí neklidem. Ušetřena nejsou ani zvířata.

Dobytek je apatický, ztrácí chuť k jídlu a krvácí z nosu. Zdravotníci i veterináři jsou bezradní. Nedaří se jim identifikovat původ nemoci. Mohou pouze tlumit vyvolané zdravotní obtíže. Kladou si otázku: pokud to byl meteorit, mohl přinést neznámou nákazu přímo z vesmíru?

Kulový blesk nebo jedovaté plyny?

Vědci, kteří na místo dorazí, jsou však v tomto ohledu zpočátku skeptičtí. Příliš totiž nevěří tomu, že rozsáhlý kráter  by mohl způsobit právě meteorit.

I ti, kteří jsou od místa události vzdáleni tisíce kilometrů, nabízejí více či méně pravděpodobné hypotézy. „Domníváme se, že lidé viděli běžný kulový blesk. Když se vydali vyšetřit, o co šlo, našli jezero, plné páchnoucí a na metan bohaté organické látky.

To bylo zaměněno za kráter,“ přináší jako jedna z prvních svou verzi vysvětlení například dr. Caroline Smith, vědecká pracovnice z Natural History Museum v Londýně. Uvažuje se také o možném vojenském útoku z Chile.

Překvapení pro vědce

Na místě však důkladná měření neprokážou jakékoliv stopy zvýšené radioaktivity a nenajdou se ani trosky satelitu nebo případné munice. Za několik dnů analýzy s jistotou potvrdí, že šlo skutečně o meteorit.

Podle jejich výsledků se jedná o chondrit, což je kamenný meteorit, složený převážně z křemičitanů. Jedna záhada je tedy vysvětlena. Další tímto odhalením vzniká. Podobně velký kráter jsou schopny vytvořit meteority kovové.

Kamenné jsou příliš křehké a během průletu atmosférou se roztříští na drobné kousky, které se rozptýlí do široké oblasti. Stopa, který po dopadu chondritu v Peru zbyla, je tak zřejmě největší, jaká byla dosud po pádu tělesa tohoto druhu objevena.

Je nová teorie vysvětlením?

„Asi budeme muset přehodnotit naše představy o tom, jak snadno pronikají tyto křehké objekty atmosférou,“ vyjádřil se k věci americký profesor Peter H. Schultz z Brown University v Providence.

Překvapivě vysoká rychlost letu meteoritu mohla způsobit, že těsně před dopadem měl skutečně podobu ohnivé koule.

Dále uvádí, že fragmenty meteoritů obvykle vystřelují všemi směry, avšak u meteoritu z Carancasu dopomohla vyvinutá rychlost k více aerodynamickému tvaru a díky menšímu tření tak mohl dopadnout na zem jako velký kus.

Tato hypotéza by mohla změnit zažité přesvědčení, že kamenné meteority se rozpadnou ještě před svým dopadem na zem. „Příroda vždy přebije všechny lidské teorie,“ krčí rameny profesor.

Záhadná nemoc

A co zdravotní problémy lidí i zvířat? Jak rychle se objevily, tak také poměrně rychle odezněly. Jejich přesná příčina zůstala utajena. Nikdo ji uspokojivě neobjasnil ani se jí seriozněji nezabýval.

Otázka byla odbyta tím, že se místní lidé zřejmě nadýchali páry z podzemní vody v kráteru, která byla kontaminována sloučeninami arsenu. Tento jedovatý prvek se prý díky páře rozptýlil do vzduchu a způsobil popisované zdravotní obtíže.

K tomu by však bylo třeba velké koncentrace arsenu a sami vědci připouštějí, že tato teorie má opravdu trhliny. Jiná hypotéza zmiňuje bahenní plyny a další pak již klasicky masovou hysterii. Ta se považuje za jedno z nejpřesvědčivějších vysvětlení. Jak by k ní však mohlo dojít u zvířat, to už nikdo nevysvětlil.