Sychravé podzimní počasí je v plném proudu a nese s sebou nejen stesk po slunci, ale také smršť nejrůznějších nákaz, se kterými si musí naše tělo poradit.

Ať už ulehneme s běžnou rýmou a kašlem, anebo nás „skolí“ angína či střevní chřipka, vždy existují vhodné metody, jak na tyto zdravotní obtíže vyzrát. O jaké nemoci se tedy v této sezoně jedná?

Mezi podzimní „klasiky“ bezesporu patří onemocnění dýchacích cest. První místo co do výskytu i nakažlivosti zaujímá chřipka.

Toto infekční virové onemocnění je často zaměňováno s jinými virózami, které mají mírnější průběh, například se zánětem horních cest dýchacích.

Ten se projevuje pocitem neprůchodnosti nosu, kýcháním, teplotou, bolestí v čele a drážděním ke kašli, zatímco chřipka vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, silnou únavou, malátností a nechutenstvím.

Přichází náhle, zdravotní stav nakaženého se může dramaticky změnit během jediného dne. Léčbu není vhodné ošidit, je zapotřebí dostatek odpočinku.

Antibiotika v případě virových onemocnění nepomáhají, lze užívat pouze léky na snížení horečky a dbát na dostatek vitaminů. S horečkou tělo bojuje proti chřipce obvykle tři dny, celkově pak nemoc ustupuje zhruba po týdnu.

Se záněty horních cest dýchacích bývá spojen akutní zánět středního ucha. „Důvodem onemocnění je průnik infekce z nosohltanu Eustachovou trubicí do středního ucha, tam se městná hlen nebo hnis, který nemůže odtékat, a tak napíná bubínek.

Urputné bolesti se zhoršují většinou v noci a vleže,“ vysvětluje ORL specialista, MUDr. Karel Sláma z Ústí nad Labem. „Předpokladem vyhojení zánětu ve středním uchu je dobrá průchodnost nosu a oplasknutí ústí Eustachovy trubice v nosohltanu.

Doporučuji především včas zaléčit rýmu, tedy do nosu aplikovat adstringentní nosní kapky a léčbu podpořit analgetiky.

Někdy se objevují i další doprovodné příznaky, jako kašel, bolest v krku, teplota, průjem a zvracení,“ dodává, a upozorňuje, že v takovém případě bychom rozhodně neměli váhat s návštěvou lékaře.

S nástupem podzimní sezony se často objevuje také akutní gastroenteritida neboli střevní chřipka. Původ tohoto onemocnění totiž může spočívat také ve virové nebo bakteriální nákaze, která nejvíce ohrožuje malé děti a starší osoby.

Až 40 procent dětských průjmových onemocnění infekčního původu způsobují rotaviry, z bakteriálních původců je zase nejčastější Salmonela. Základem léčby je dieta, hydratace organismu, klidový režim a užívání přípravků, které nezatíží organismus.

„Pro všechny typy průjmových onemocnění a pro všechny věkové skupiny pacientů včetně kojenců je vhodným léčebným prostředkem Sorbecta.

Jde o vysoce čištěný jíl, který je schopen speciálním mechanismem chránit střevní sliznici proti škodlivým látkám, mechanicky navázat toxiny produkované patogenními bakteriemi a tím urychlovat léčbu.

Ze střeva se nevstřebává, neurychluje střevní peristaltiku a vylučuje se stolicí, nikoliv játry a ledvinami,“ vysvětluje MUDr. Stanislava Šimková, primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.

Hlavní rozdíl mezi chřipkou a nachlazením, které může udeřit i několikrát během roku a na jehož vzniku se také podílejí viry, je v délce zotavení.

Zatímco nadobro vyléčit chřipku se všemi doznívajícími projevy trvá podstatně déle, nachlazení se lze zbavit během několika dnů. Začíná obvykle bolestí v krku, po němž přichází na řadu rýma, následovaná kašlem ve své poslední fázi.

Během prvních tří dnů je nachlazení nakažlivé, proto je vhodné doma odpočívat v pohodlí domova. Nejlepším způsobem, jak poznat, že se skutečně jedná o nachlazení, a nikoliv o chřipku, je změřit si teplotu. Nachlazení totiž jen výjimečně doprovází horečka přesahující 38 °C.

Děti chřipku snášejí hůře,

Při angíně již lékaři musí do léčby zařadit i antibiotika. Původcem je totiž většinou bakterie streptokoka, šířící se vzduchem.

Hlavními příznaky angíny jsou horečka a zimnice, kašel, problematické polykání a bolesti v krku, kde je patrné také zarudnutí měkkého patra a zadní stěny hltanu.

Onemocnění je zapotřebí léčit včas, při jeho přecházení totiž mohou vzniknout vážné zdravotní komplikace. I antibiotika však mají svou stinnou stránku, a to při jejich nadměrném užívání při méně závažných nemocích.

V takovém případě může dojít ke ztrátě přirozené střevní mikroflóry a k vytvoření odolnosti vůči těmto lékům. Mnohem horší variantou je potom dlouhodobý vliv na vznik rezistentních bakterií způsobujících onemocnění, a tím i ztráta možnosti je léčit. Antibiotika jsou tedy vhodná pouze v nutných případech.

Mezi časté podzimní neduhy, číhající v přeplněných uzavřených prostorech, patří také akutní bronchitida neboli zánět průdušek. I v tomto případě je vhodné navštívit lékaře.

Bronchitida totiž vzniká následkem virové nebo bakteriální nákazy, a proto je zapotřebí zjistit její původ pro stanovení vhodné léčby. Jestliže zánět způsobily bakterie, je nutné užívat k léčbě antibiotika.

Stejně důležité je také úplně doléčení nemoci, v opačném případě může nakaženým hrozit recidiva nebo dokonce rozvinutí chronické bronchitidy.