Už starověcí cestovatelé s obdivem psali o Serapeu, kde byli podle jejich slov uloženi k poslednímu odpočinku posvátní býci. Tuto pozoruhodné pohřebiště znovu spatřilo světlo světa v 19. století.
Jenže některé znepokojivé indicie naznačují, že stavba možná sloužila jinému účelu, než se traduje…
V zemi na Nilu byly nalezeny miliony mumií zvířat. Za nejslavnější pohřebiště živočichů je považováno Serapeum, v němž prý spí věčným spánkem posvátní býci Apisové.
Pověstná stavba měla vzniknout v době vlády faraona Ramesse II. (1303 – 1213 př. n. l.) O této památce vydává svědectví například slavný řecký zeměpisec Strabón (63 př. n. l. – 29 n. l.).
„Chrám se nachází na místě, kam větry navály písek v celých hradbách. Pod ním lze spatřit sfingy, někdy zaváté jen z poloviny, jiné až po hlavy…,“ píše učenec. Víme dnes, kde se centrum býčího kultu nachází?
Ztracené mumie
„Našel jsem Serapeum!“ jásá roku 1851 francouzský egyptolog Auguste Mariette (1821 – 1881), když v egyptské Sákkaře odkryje alej 134 sfing, chrám a schody vedoucí do podzemí.
Zde nalezne stovky metrů dlouhý tunel s dvaceti čtyřmi bočními komorami. V každé z nich se nachází gigantický sarkofág s nesmírně tlustými stěnami. V žádné z obrovských rakví však neodpočívá mumie!
Uvnitř pohřebních schrán spatří archeolog pouze tenkou vrstvu přírodního asfaltu smíchanou s kostmi různých zvířat. Co se stalo s ostatky posvátných býků? V komplexu se vyjímají pouze býčí lebky a jedna velká Apisova socha. Mohl kdosi kosti uctívaných zvířat odstranit?
Temné tajemství
Údajné Serapeum obklopuje nesčetné množství záhad. Mnozí se například pozastavují nad tím, jak Egypťané dokázali v úzkých prostorách manipulovat s těžkými sarkofágy. Proto se opět vynořily teorie, že záhadný areál vystavěli příslušníci neznámé civilizace.
Jaký měla stavba účel? Švýcarský záhadolog Erich von Däniken (*1935) prohlašuje, že v říši faraonů mimozemšťané kdysi prováděli genetické experimenty. Vytvořili křížence zvířat a lidí, kteří i po své smrti budili v Egypťanech hrůzu.
Proto prý po odletu mimozemšťanů obyvatelé země na Nilu:
„Rozsekali kosti monster, vybudovali podzemní kryt, opatřili si nejpevnější sarkofágy ze žuly, dopravili je do Sakkary a hodili do nich roztříštěné kosti.“ Český spisovatel Arnošt Vašíček (*1953) připomíná, že Egypťané prováděli mumifikaci, aby zaručili znovuzrození zemřelého.
Zničení ostatků naopak mělo vzkříšení zabránit. Opravdu mělo Serapeum zcela jiný účel, než si myslí historikové?
