Již 27 let zkoumá vzdálené kouty vesmíru. Hubbleův teleskop však nyní pomalu dosluhuje. Aparát, který společnými silami vyvinuli Američané a Evropané, se však stačil nesmazatelně zapsat do dějin celého lidstva.

První plány na jeho sestrojení vznikly daleko dříve. Koncept Hubbleova dalekohledu navrhl v roce 1946 americký teoretický fyzik Lyman Spitzer (1914–1997), který v témže roce publikoval text nazvaný Astronomické výhody hvězdárny mimo Zemi.

Upozornil v něm mimo jiné na skutečnost, že u dalekohledů umístěných přímo v kosmu neruší pozorování zemská atmosféra ani světelné znečištění, proto může „vidět“ infračervené a ultrafialové záření.

Přístroj, pojmenováný byl po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi (1889–1953), který ve 20. letech 20. století objevil rozpínání vesmíru, je vybaven kamerami a spektrometry, které umožňují pozorování nejen ve viditelném světle, ale i v infračervené a ultrafialové oblasti.

Teleskop váží 12 tun. Jeho délka je 13,2 metru a maximální průměr 4,2 metru. Zrcadlo teleskopu má průměr 2,4 metru. Jako kdyby ve vesmíru létal autobus.

Obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země, což je o 170 kilometrů výše než Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Zemi oběhne za 96 minut rychlostí zhruba 8 km/s (cca 28 800 km/hod.).

Od zahájení své práce má dalekohled na kontě více než milion pozorování, pořídil přes 800 000 snímků více než 40 000 vesmírných objektů.

Díky teleskopu věda získala důkazy o existenci temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Jeho snímky pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Dále zachytily bombardování Jupitera kometami a potvrdily, že zformování planetárního systému Slunce není v naší galaxii žádnou výjimkou.

Nejvzdálenější objekty, které teleskop zaznamenal, jsou galaxie vzdálené 13,2 miliardy světelných let od Země. Astronauti z raketoplánu Atlantis při riskantní akci v květnu 2009 pětkrát vystoupili do volného prostoru.

Vyměnili gyroskopy zajišťující orientaci dalekohledu v prostoru, datovou jednotku, baterie a tepelné štíty. Nainstalovali novou širokoúhlou kameru a spektrograf. Jednalo se o poslední misi k teleskopu.

Zmodernizovaný a výkonnější dalekohled, který zatím stál deset miliard dolarů, bude ještě nějakou chvíli fungovat. Poté bude naveden do atmosféry, kde shoří.

Nahradit by jej měl Webbův teleskop, s jehož vypuštěním se počítá v říjnu 2018. Ve vesmíru pracují i další teleskopy – Herschel či WISE.