John Gerard (1564–1637) je kvůli své jezuitské činnosti vězněn v  londýnském Toweru a krutě mučen. Kontakt se svými přívrženci udržuje pomocí vzkazů psaných neviditelným inkoustem z pomerančové šťávy.

Jeho komplicové tak jedné tmavé noci přistaví k vodnímu příkopu loď a hodí Gerardovi lano. John má zničené ruce mučením a málem se neudrží. Nakonec se mu podaří sešplhat. Čeká ho poklidný život v Římě.

Proslulý americký pistolník Billy the Kid (1859–asi 1881) se v lochu prvně ocitne již v dubnu 1875 poté, co ukradne sýr. Podruhé, když ukradne oblečení a zbraň. A tehdy také prvně uteče. Vydrápe se vězeňským komínem a zmizí na svobodu!

Poslední útěk jej čeká až roku 1881, kdy je obviněn z vraždy a má viset. Pravdou je, že v té době má na svědomí již přinejmenším čtyři, možná až 21 životů.

Podrobnosti úprku nejsou známy, ale zřejmě za ním stojí spolupráce s některým z kompliců, který při návštěvě Billa ukryje na toaletě pistoli.

Pařížan René Belbenoît (1899–1959) se musí odmala naučit protloukat životem sám. Po práci ve strýcově nočním klubu se nechá naverbovat do první světové války, ze které si přinese vyznamenání. Zasloužilý voják se poté živí jako myč nádobí.

Dokud neukradne první peněženku. Jde to s ním z kopce. Zcizí motorku i peníze a zmizí do Nantes, kde ho nikdo nezná. Stane se komorníkem, ale jen do chvíle, než ukradne hraběnčiny šperky. Po dvou dnech na útěku jej zatkne policie. René má strávit osm let v trestanecké kolonii na Francouzské Guyaně.

Za pouhé dva týdny se již plaví na voru s jedním ze spoluvězňů k holandské kolonii Surinam. Nebude to poprvé ani naposledy. Další útěk na kánoích spolu s dalšími devíti muži nepřežijí tři lidé. O útěk se poté pokusí ještě minimálně třikrát.

Na svobodě vydrží někdy i celé týdny, vždy je nakonec vypátrán. Po propuštění se proslaví knihou vzpomínek, podkopané zdraví mu ale již nikdo nespraví.

Belbenoît, který během věznění přijde o všechny zuby, umírá 26. února 1959 ve věku 59 let v Kalifornii na infarkt.