Nahánějí strach civilistům, ale i policii nebo vládám. Násilí je pro ně způsob přežití a vítězí jen ti nejsilnější. Rozpoznáte je na první pohled. Únosy, vraždy, drogy, to je svět organizovaného zločinu.
1. 18th Street – Armáda nechtěných dětí
Gang dětí
Za občanských nepokojů v Los Angeles se poprvé objevil symbol 18th Street. Na rohu 18. ulice a Union Avenue v Los Angeles se dala dohromady parta hispánských mladíků, aby pro sebe ukořistila kus amerického bohatství.
Brzy se skupina rozrostla v jednu z největších zločineckých organizaci na území USA. Svou popularitu gang získává především u mladých lidí, proto je také nazýván Childrens Army neboli Armáda dětí.
Na rozdíl od většiny jiných gangů přijímá členy všech barev pleti. Vyznačuje se také velmi dobrou organizační strukturou, přičemž známým pravidlem je zákaz užívání tvrdých drog.
Brutalita na denním pořádku
I když jsou členy velmi mladí lidé, gang má v USA podle FBI na svědomí téměř 1 700 vražd. Jejich hlavními nepřáteli jsou Mara Salvatrucha, Florencia 13 nebo American Power.
Od roku 2002 jsou pod přísným dohledem policie Los Angeles, gang zde totiž zabil několik policistů. Organizace nepůsobí pouze na území USA, ale především v Hondurasu, kde je právě 18th Street nejobávanější. Honduraská skupina je daleko brutálnější než americká.
Před vstupem do gangu musí například nováček přinést kus těla některého z nepřátel. Své oběti mučí a rozsekávají na kusy.
2. Texas Syndicate – Vězeňský gang spolupracující s mafií
Hispánci vs. Árijci
Od 60. let přestaly být věznice rasově oddělené. To zapříčinilo vytváření vězeňských gangů.
Pokud už se ocitnete v takovém zařízení, kde mají někteří vězni větší pravomoc než dozorci, a nebojí se je ani nemilosrdně vraždit, je nejlepší obranou založit si vlastní gang. Právě tímto vývojem prošel Texas Syndicate.
Ten byl vytvořen v kalifornské věznici Folsom jako reakce na činnost dalších vězeňských gangů, především Árijského bratrstva, které texaské vězně sužovalo.
Paradoxem je, že samotné Árijské bratrstvo vzniklo na ochranu bílých vězňů před Hispánci a černochy, kteří do té doby tvořili většinu všech věznic.
Jak spolupracovat s mafií
V 90. letech se začal gang rozšiřovat i mimo věznice. Hlavním příjmem se stal obchod s drogami, proto byla organizace zanedlouho kontaktována několika kartely, například mafií Los Zetas, která si Texas Syndicate začala najímat na vraždy a další špinavou práci.
Příslušníci gangu jsou rozděleni do jednotlivých hodností. Člen se nazývá jako „hříšný“, skupina členů „carnales“, institucionální vůdce „předseda“. Přijímat nové členy ale může jen tzv. „kardinál“. Gang má speciální pravidla, která musí dodržovat každý jeho člen.
3. Crips a Bloods – Dva nesmiřitelní rivalové
Své nesmazatelné místo mezi pouličními gangy mají nejznámější a nejnebezpečnější gangy Crips a Bloods, dva nesmiřitelní rivalové, kteří dodnes hájí svoje území v Los Angeles a dalších amerických městech.
Jejich osudy od sebe nelze oddělit, jelikož jeden vznikl kvůli druhému.
Když na konci 60. let začala ve Spojených státech stoupat pouliční kriminalita, rozhodli se dva středoškoláci vzhlížející k Černým panterům, Stanley Williams a Raymond Washington, zorganizovat cosi jako domobranu, která bude hájit jejich čtvrť před vpády dealerů, zlodějů a násilníků.
Rivalové na život a na smrt
Crips si jako poznávací znamení zvolili modré oblečení, zřejmě na památku jejich zabitého kamaráda, který nosil modrý šátek. Crips si ale během krátké doby nechtěně vytvořili svého největšího rivala, gang Bloods.
Ten založili také dva mladíci, kteří byli na ulici zbiti členy Crips. Aby se odlišili, začali nosit červené šátky. Vzájemná rivalita přerostla na přelomu 70. a 80. let v otevřenou válku.
Obě organizace bohatly na obchodu s drogami a tvrdě spolu bojovaly o svá teritoria. V roce 1978 přepadla skupina Crips kostel, kde probíhala mše, a postřílela 7 lidí. V odvetě pak byli gangsteři s modrými šátky zabiti neznámými útočníky.
Pokus o mír a vykoupení
V té době byl Raymond Washington ve vězení, a když se vrátil, snažil se ostatní přesvědčit, aby boje zastavili a začali jednat o příměří. V roce 1979 ho ale zasáhl výstřel z brokovnice.
Vražda zůstala nevyřešena, ale spekuluje se, že jej zabil vlastní gang kvůli jeho touze po míru. Jeho kamarád Stanley Williams byl dva roky poté odsouzen za čtyřnásobnou vraždu k trestu smrti. Během pobytu se začal vzdělávat a stal se zastáncem míru.
Dokonce začal psát knihy pro děti o škodlivosti násilí. Po 26 letech vězení byl, i přes řadu protestů, usmrcen injekcí.
4. Primeiro Comando de Capital – První komando metropole
Tvrdý teror dozorců
V říjnu 1992 proběhla v proslulé věznici Carandiru vzpoura. V té době zde žilo v příšerných podmínkách téměř 8 000 vězňů a dozorci vládli velmi tvrdou rukou. Proto se více než 100 vězňů domluvilo a vzbouřilo.
Dozorci a vězeňská policie ale zasáhla velmi ostře a postřílela většinu z nich přímo v celách. Trestanci, kteří masakr přežili, založili organizaci Primeiro Commando de Capital. Gang zůstal až do roku 2001 v utajení.
Krvavá válka s policií
Během té doby se gang rozšířil nejen po dalších věznicích, ale dostal se i na druhou stranu mříží a plánoval pomstu. Organizace se ve své síle ukázala v roce 2001, kdy odstartovala vzpoura zasahující 24 věznic.
Vyvrcholila až v roce 2008. Nepokoje si vyžádaly na tři desítky mrtvých, převážně policistů. Zároveň s tím se válka s policií rozhořela i v ulicích brazilských měst. Gang pak v roce 2006 zabil téměř 40 příslušníků zákona.
Při vyšetřování vražd ale ještě více vzrůstalo napětí a Primeiro Commando de Capital zaútočil přímo na policejní centra ve městech. Výsledkem bylo 140 mrtvých a více než 50 raněných.
5. Mungiki – Africká sekta vládnoucí podsvětí
Jak nastolit v zemi vlastní zákony
Mungiki (v překladu „dav“ nebo „množství“) vzniklo jako hnutí kikujských rolníků bojujících proti pozemkové politice. To se postupem času přeměnilo v sektu i se svým mystickým náboženstvím a radikálními politickými cíli.
Členové se chtějí navrátit k původním africkým tradicím, odmítají křesťanství, technický pokrok i jakékoli spojení se západním světem. Jejich hlavním záměrem je nastolit v zemi vlastní vládu a pravidla.
Nebojí se používat praktiky jako stínání hlav nebo rozsekání mačetou. Neberou si servítky ani s nevinnými civilisty, ženy a děti nevyjímaje.
Korupce i charita
I když je tato organizace oficiálně zakázaná, patří k ní i příslušníci armády a policie, v parlamentu dokonce sedí podplacení politici hájící její zájmy. Chudinští obyvatelé se tak v roce 2002 vzbouřili, výsledkem bylo 50 mrtvých.
V roce 2007 se po keňských volbách rozpoutaly kmenové čistky a etnicky motivované vraždy, při kterých zemřely další desítky lidí.
Paradoxem je, že spousta vlivných členů je činná v oblasti charity a podpory veřejného života a jejich aktivity jsou společensky velmi prospěšné.
6. Mara Salvatrucha – Pomstychtiví zabijáci
Hlavy usekané mačetou
Opravdovou brutalitu a násilí představuje salvadorská organizace Mara Salvatrucha, známá více jako MS-13. Organizace vznikla především jako následek války v Salvadoru, kdy Salvadorci houfně emigrovali do USA, kde chtěli začít nový život.
Byli však mexickou mafií nemilosrdně zabíjeni, a tak si na svou obranu založili vlastní gang.
Mnoho zakládajících členů mělo bojové zkušenosti partyzánských jednotek, proto se velmi brzy stali známí pro svou brutalitu, kdy za sebou nechávají rozčtvrcená těla s hlavami usekanými mačetami. Ten, kdo se stane členem, už nemá šanci opustit organizaci jako živý.
28 zastřelených
Když se vláda a policie v Hondurasu snažila v roce 1997 rozbít jejich síť, gang unesl syna prezidenta Ricarda Madura. Jeho tělo bylo později nalezeno bez hlavy spolu s dalšími lidmi rozsekanými mačetou.
Když pak vláda vyhlásila nulovou toleranci pro organizovaný zločin a plánovala pro jeho členy zavést trest smrti, MS-13 zareagovala dalším brutálním útokem. Gangsteři ozbrojení samopaly zastavili meziměstský autobus a uvnitř zastřelili 28 lidí.
14 lidí útok přežilo s těžkými poraněními, přičemž většina obětí byly ženy a děti. V roce 2007 byli 4 muži ze skupiny 6 střelců dopadeni a odsouzeni k doživotnímu vězení.
