Je jasný podzimní den a zhruba deset tisíc diváků na stadionu Artemio Franchi v italské Florencii sleduje zápas místního klubu ACF Fiorentina proti US Pistoiese. Krátce po poločase ale bouřící ochozy náhle oněmí.

Dění ustává i na trávníku a fotbalisté se dívají k nebi. Událost, která 27. října 1954 přerušila zápas, vejde nejen do fotbalových dějin.

Rozhodčí zapíše do záznamu o utkání, že hra byla pozastavena kvůli sledování podivných objektů na obloze. Obránce Ardico Magnini (*1928), hrající tehdy za domácí tým si i po mnoha desetiletích jasně vybavuje celý incident.

„Vypadalo to jako vejce, která se pohybovala velmi pomalu. Nikdy jsme nic podobného neviděli, byli jsme naprosto šokováni,“ popsal před několika lety celou událost, jakoby se stala včera a dodal, že k zemi se snášelo něco jako „stříbrné třpytky“.

Věc nemůže být interpretována jako masová hysterie, protože v týž den a dnech následujících dochází k více pozorování zvláštních objektů na obloze a podle některých svědectví byl vidět i paprsek bílého světla, které jakoby vycházelo z oblasti města Prato, ležícího severozápadně od Florencie.

Opravdu podivný sníh

Střechy domů ve městě byly asi hodinu pokryty bílou hmotou, která připomínala sníh a stejně tak i zmizela, jakoby roztála. Šlo o tutéž substanci, kterou fotbalista Magnini popsal jako třpytky. Ta se při některých pozorováních podobných objektů snáší k zemi.

Bývá nazývána „andělské vlasy“. O tuto látku projevilo zájem hodně lidí, ale bylo těžké ji sesbírat, protože se doslova rozpadala pod rukama.

Někteří jedinci byli více odhodlaní, než jiní a patřil k nim i Giorgio Batini (1922-2009), novinář místního titulu La Nazione.

Vydává se do okolních lesů, také pokrytých tímto záhadným chmýřím a získává jeho vzorek opatrným navinutím na zápalky. Vezme ho do Institutu pro chemickou analýzu na florentské univerzitě.

Zkrátka jen pavouci

Není sám, kdo toho dne doručí podobný vzorek. Profesor Giovanni Canneri (1897-1964), vedoucí zdejší laboratoře ho se svým týmem podrobí důkladné analýze.

Podle ní vzorek obsahuje prvky bór, křemík, vápník a hořčík a nevykazuje žádné známky radioaktivity. Při zkoumání je materiál samozřejmě zničen. Teorii o pozorování mimozemské flotily však důrazně vyvrací americký astronom James McGaha.

Nešlo podle něj o nic jiného, než o migrující pavouky, kteří použili své sítě jako plachty a spojeni dohromady vytvořili dojem létajících talířů.

Unášeni větrem se prý pohybují v obrovských výškách a ve slunečním svitu mohou způsobit celou řadu vizuálních efektů. Jeho teorie je podpořena skutečností, že září a říjen jsou skutečně měsíci migrace pavouků na severní polokouli. Hypotéza se však mnoha jiným odborníkům nejeví jako příliš přesvědčivá.

A stejně to byli mimozemšťané!

„Je to čirý nesmysl,“ říká známý italský ufolog Roberto Pinotti (*1944).

Odvolává se přitom na chemickou analýzu vzorků „andělských vlasů“.  S jeho názorem souhlasí i jiní vědci, kteří tvrdí, že podle obsahu hlavních prvků (bór, křemík, vápník a hořčík) se skutečně nezdá, že by chmýří pocházelo od pavouků.

Dodávají však, že je těžké věc posoudit s tak velkým časovým odstupem a bez možnosti zkoumání.

Po více než šedesáti letech je tedy událost z 27. října 1954 stále záhadou. Bez ohledu na to, co tvrdí odborníci jsou však svědkové přesvědčeni, že sledovali něco, co nepocházelo z tohoto světa.

„V těch letech všichni mluvili o UFO a my jsme ho viděli na vlastní oči. Byl jsem okouzlený a neuvěřitelně šťastný,“ nenechal se ani po uplynutí šesti dekád zviklat Romolo Tuci (*1931), tehdejší kapitán US Pistoiese.