Domů     Homosexulaita v živočišné říši? Nic výjimečného!
Homosexulaita v živočišné říši? Nic výjimečného!
9.8.2017

Obvyklým argumentem homofobních lidí je ten, že homosexualita v divoké přírodě nemá místo. Vědecké výzkumy však potvrdily, že opak je pravdou. Homosexuální chování je totiž v přírodě běžné od hmyzu až po naše nejbližší příbuzné. 

Podle současných vědomostí biologů asi 1500 živočišných druhů více či méně běžně praktikuje i takové sexuální kontakty, které ke zplození potomstva rozhodně vést nemohou. Jde totiž o kontakty mezi jedinci stejného pohlaví.

Podle všeho bude tento fenomén nejspíše ještě podstatně rozšířenější. Zatímco náklonnost k jedincům stejného pohlaví je v přírodě zcela běžná, jedna věc s tím spojená je výlučně lidská. Tou je nenávist vůči homosexuálům, homofobie. Právě v tomto jediném rysu se člověk od zbytku živé přírody doopravdy liší.

Ze všech zdokumentovaných případů homosexuálního chování v živé přírodě byla celá třetina, tedy asi 500 z nich, nalezena u obratlovců. Toto vysoké číslo je pochopitelné. Obratlovci jsou výhradně gonochoristy, tedy druhy s oddělenými pohlavími.

Řada z nich patří k tvorům s vysokou inteligencí a komplikovaným sexuálním chováním. S tím jde většinou ruku v ruce další rys, totiž život ve větších velkých skupinách.

reklama

Právě žití ve skupině poskytuje nejen příležitost, ale také dobré důvody k tomu, aby na sebe bral sexuální život členů skupiny podstatně pestřejší formy. Co je všem těmto „odchylkám“ společné?

V první řadě to, že účelem takových sexuálních spojení není tvorba nové generace, ale něco jiného.

Sex se může stát například ceněným platidlem, prostředkem k utužování sociální hierarchie či vytváření koalic nebo prostě jen „ventilem“ upouštějícím stresy a napětí, které s sebou život v divoké přírodě přináší.

Výzkumy (homo)sexuálního chování v živé přírodě rozhodně nejsou bez potíží. Tou první je už to, koho bychom mohli za homosexuála vůbec považovat. Je to jedinec, který se tu a tam „zapomene“ s někým stejného pohlaví?

Ten, od koho je takové chování vynuceno okolnostmi? Nebo ten, kdo dává takovým vztahům přednost před jinými? Příroda je skutečně pestrá, a tak v ní najdeme řadu příkladů všech těchto možností.

Nejméně běžným je poslední z vyjmenovaných typů, tedy skutečně čistí homosexuálové, kteří si vždy vybírají partnera stejného pohlaví, přestože mají možnost volby, která by mohla vést ke zplození potomstva.

K nejznámějším takovým zvířatům patří domácí ovce. Až u 10 % beranů bylo zjištěno, že dávají přednost výhradně jiným beranům a o ovce naprosto nejeví zájem. Ovce však nejsou druhem, který by tvořil celoživotní páry.

Takové však velmi často najdeme u řady ptačích druhů. Zdá se, že vytváření stabilních homosexuálních vazeb nejvíce přeje situace, kdy se řada jedinců téhož druhu vyskytuje společně, ať již v hejnu či v kolonii.

Mezi takové patří například tučňáci, kteří tvoří velmi stabilní homosexuální páry v řadě zoologických zahrad.

Takřka celebritami jsou ve světě zvířecích gayů tučňáci uzdičkoví Roy a Silo, kterým se v zoo v newyorském Central parku dokonce podařilo společnými silami vysedět a odchovat mládě.

Tendence tučňáků k tvorbě velmi stabilních párů téhož pohlaví však dokáže někdy působit i problémy. Například tučňáci Humboldtovi chovaní v zoologické zahradě v Bremerhavenu v Německu zcela odmítli samice, které jim byly dovezeny ze zoo ve Švédsku.

Plán chovatelů na obnovení jejich populace byl narušen příliš silnými citovými vazbami mezi jednotlivými samci.

Další dlouhodobá partnerství mezi jedinci téhož pohlaví nacházíme mezi ptáky například u holubů či racků. I ti jsou schopní společně vychovávat potomstvo.  Labutě černé či plameňáci zašli dokonce ještě dále.

Homosexuální páry jsou u nich občas jakýmisi „zloději vajec“. Počkají, až oplodněné samice založí hnízdo a vykladou vejce, aby ji poté vyhnali a hnízdo sami obsadili. Důvodem je zjevně to, že dva silní samci dokážou o budoucí generaci pečovat efektivněji.

Opět jinou situaci najdeme například u našich kachen divokých. Samec zůstává „heterosexuálem“ často pouze do té doby, než samice naklade vejce.

Je-li jeho reprodukční povinnost splněna, velmi často ji zanechává se snůškou a začne tvořit pár s jiným, stejně jako on atraktivně zbarveným samcem.

Tvorba trvalých párů stejného pohlaví, tedy dvou tatínků či dvou maminek, je však v přírodě méně častým případem. S podstatně větší pravděpodobností lze narazit na krátkodobější „partnerství“, zkrátka více či méně příležitostné „radovánky“.

K druhům, u kterých něco podobného spíše překvapí, patří bizoni. I když jejich samci vypadají skutečně „mužně“, jejich slabost pro jedince stejného pohlaví je veliká.

Odhaduje se dokonce, že ačkoliv samci kopulují i se samicemi („krávami“), v celkovém počtu jejich aktů lásky jsou více zastoupeny ty, kdy je objektem jiný býk. Podobně vášniví jsou i samci žiraf, kteří si na své družky vzpomenou také jen v menším počtu případů.

Chovatelé dobytka znají podobné choutky i u domácích krav. Vědci odhadují, že chuť krávy na její družku je výsledkem hormonálního procesu, jehož spouštěčem je přítomnost býka. Pokud se na ni ovšem nedostane, najde si rychle náhradní objekt vybití své touhy.

Na zvláštním místě mezi homosexualitou a heterosexualitou se nacházejí sloni, a to jak sloni indičtí, tak i afričtí. Samci, sloní býci, prožívají valnou část života mimo skupinu samic s mláďaty a vracejí se k nim pouze kvůli páření.

Poté, co si odbudou reprodukční povinnost, o samice rychle ztratí zájem a mizí za svým samotářským životem. Během období samoty však dokážou navázat kontakt s jiným samcem.

Tyto vztahy zahrnující kromě kopulace i podstatně něžnější stránky trvají na rozdíl od těch se samicemi třeba celé roky. I sloní samice si to však se svými družkami umějí užít.

U slonů žijících v zajetí bylo pozorováno, že celých 45 % všech sexuálních kontaktů je právě mezi jedinci stejného pohlaví.

Zcela samostatnou kapitolou jsou vodní savci z řádu kytovců. Náklonnost jedinců stejného pohlaví známe od velké řady z nich, u některých jde téměř až o extrémní sexuální přeborníky.

Sexuálním hrátkám se dokážou oddávat jak jedinci velkých druhů (pravých velryb či plejtvákovců šedých), tak menších druhů ozubených kytovců.

Zvířaty proslulými obřím sexuálním apetitem jsou zejména delfíni. Jsou známy případy, kde se v zajetí žijící delfíni snažili kopulovat s nejrůznějšími neživými předměty či dokonce s lidmi.

Náklonnost k jedincům stejného pohlaví či dokonce skupinovým sexuálním hrátkám je známá u řady různých druhů, nejlépe je však prostudovaná u delfínů skákavých.

Příležitostnému sexu se stejným pohlavím se věnují jak samci, tak samice, a to s dost vysokou frekvencí. U těchto vysoce společenských živočichů hrají sexuální kontakty zjevně velmi významnou roli v utužování sociálních vazeb.

Letmý výlet po méně známé straně zvířecího sexu by jistě nebyl úplný, kdybychom vynechali naše nejbližší příbuzné z řad primátů.

Řada z nich žije stejně jako delfíni, bizoni, antilopy a další často více či méně příležitostní homosexuálové taktéž skupinovým životem s velkým počtem nejrůznějších společenských vazeb.

K takovým druhům patří například známí japonští makakové červenolící. Jak mezi samicemi, tak mezi samci vznikají dočasné koalice založené na výměně fyzických rozkoší.

Zdaleka nejpestřejší sexuální život mají mezi všemi primáty naši nejbližší příbuzní, šimpanzi. I když je homosexuální chování známo i od šimpanzů učenlivých, vyniká v něm především menší z obou druhů, bonobové.

Ti znají skutečně přepestrou škálu různých forem intimností, jimž se věnují s neobyčejně vysokou frekvencí a napříč oběma pohlavími.

Sex je u nich nejen platidlem, ale především způsobem, jak snižovat vnitrodruhovou agresivitu. Dodejme, že způsobem skutečně nesmírně efektivním.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz