Řada lidí si počítač pořizuje hlavně kvůli tomu, aby na nich mohli hrát hry. Ty bývají složité, graficky na vysoké úrovni, dají se hrát i on-line. Vůbec první počítačovou hrou byl tzv. Pong, který představila firma Atari v roce 1972.

Existují herní klasiky, které nestárnou. Jednou z nich je bezesporu tetris, hra jednoduchá ale nesmírně chytlavá.

Dnes již světoznámou hru naprogramoval v roce 1984 ruský akademik Alexej Pažitnov a během čtvrt století existence se z Tetrisu stal skutečný hit, kterého se prodalo více než 125 000 000 kusů.

Princip hry je prostý. Ve hře padají po obrazovce kostky různých tvarů a hráč s nimi musí manipulovat tak, aby na dolním konci hrací plochy vytvořily souvislou řádu. Pokud se mu to povede, řádka zmizí a hráč získá body.

Jestliže neuspěje, začnou se stále rychleji padající kostky postupně hromadit, až dosáhnou k hornímu okraji vymezené plochy a hra končí.

První hratelná verze Tetrisu vznikla pro sovětský počítač Elektronika 60. Protože monitor počítače dokázal zobrazit jen písmena a číslice, tvořil jednotlivé segmenty kostek vždy pár proti sobě otočených hranatých závorek.  Název Tetris, který autor svému dílku dal, vznikl jako kombinace slova tenis, Pažitnovova oblíbeného sportu, a předpony tetra, která odkazuje na čtyři dílky, z nichž se všechny hrací kostky skládají.

Existuje i dnes málo známá verze Tetrisu pro dva hráče, v níž se kostky po hrací ploše pohybují proti sobě a hráči se snaží vzájemně vytlačit. Program se ze Sovětského svazu posléze dostal přes Maďarsko na západ.

Nápad zaujal západní firmy a přesto, že autorská práva nebyla vyřešena, brzy i západoevropané či Američané si mohli tetris zahrát.

Tetris může dokonce fungovat i jako terapie. Britští psychologové před několika lety zjistili, že skládání kostiček do souvislých řad může pomoci pacientům trpícím poúrazovým stresem.

Autoři studie tvrdí, že mohou-li si účastníci například dopravní nehody do šesti hodin po události zahrát Tetris, omezí to jejich vzpomínky na prožité trauma.