Existují lidé, kteří dokážou ovládat předměty pouhou myšlenkou? Jde o podvodníky, mediální kachny, nebo máme skutečně co dělat se silami, na které je naše věda krátká?

Ruska Nina Kulaginová (1926–1990), americká zdravotní laborantka Felicia Pariseová a indický jogín Swami Ráma (1925–1996). Co tyhle tři spojuje?

Údajná schopnost telekineze, tedy přemisťování či deformování věcí silou vůle či myšlenky.

O první zmíněné, přestože je nejslavnější, se však dnes hovoří s despektem. Mohlo jít jen o sovětskou propagandu. Tahle dáma totiž údajně dokázala jen silou vůle zastavit tlukoucí srdce! Naštěstí jen žabí.

Svou schopnost prý objevila v 60. letech a brzy se s ní naučila pracovat. Sověti ji údajně podrobili řadě experimentů. Během „telekinetického výkonu“ se její tep prudce zvedl. Šlo o tak náročnou činnost, že během jediného sledování zhubla až 1,5 kilogramu!

To Inda Rámu dokonce pozvou do kansaské Mekky psychiatrie, Medingerovy nadace. Doufají, že se jim podaří objasnit jeho kousky. Musí ale jen konstatovat, že Swami věcmi skutečně hýbe – ovšem ani vědecké špičky nejsou s to říct, jak to bez jediného dotyku dělá.

V hledáčku psychologů je ale telekineze již mnohem dřív. Ruský badatel Alexander N. Aksakof (1832–1903) a nakladatel Henry Holt (1840–1926) platí za otce teorie telekineze.

Holt testuje vládnutí předmětům myšlenkou na kostkách v kasinu. Sklidí jen posměch. Zato s takzvanými zenerovkami, kartami symbolů vymyšlenými psychologem Karlem Zenerem (1903–1964), má úspěch.

Zkoumaní lidé až podivuhodně často uhádnou konkrétní obrázek na kartě, která je rubem vzhůru! Holt se tak dostane kamsi na pomezí telekineze a telepatie.