Dali jste si dnes k svačině o jednu koblihu více, než jste měli v odlelánu? Podle amerických vědců byste za to mohli poděkovat mikrobům, kteří žijí ve vašem trávicím traktu.
Experimenty s krysami totiž ukázaly, že střevní mikrobi ovlivňují přibírání na váze více, než se doposud myslelo. Výsledky studie mohou zásadně přispět v boji proti epidemii obezity.
Lidské tělo se skládá asi z 10 biliónů (1013) buněk. Abychom však došli k tomuto číslu, musíme počítat buňky výhradně vlastní, tedy eukaryotické.
Součástí našeho vlastního těla je však i přinejmenším 10x větší počet buněk prokaryotických, tedy bakterií a archebakterií. Drtivá většina tohoto počtu sídlí v našem trávicím traktu, zejména ve střevech.
Obrovský počet těchto našich nájemníků dokonce přiměl některé autory k tomu, že hovoří o střevní mikroflóře (mikrobiotě) jako o jednom z orgánů našeho těla. Jedním z nejvíce studovaných efektů tohoto „orgánu“ je, jak hospodaříme s tuky.
Vědci, kteří se zabývají vztahem parazitů s jejich hostiteli dobře znají jev, kterému se někdy podle kultovního hororu přezdívá „loupení těl“.
Parazitovi se může nejrůznějšími rafinovanými způsoby podařit zmanipulovat svého hostitele či mezihostitele tak, že se chová jako loutka vedená na provázcích zkušeným loutkářem. Příkladem za všechny může být obyčejné kýchnutí.
Může se zdát, že tím, kdo kýchá, jsme my sami. Ve skutečnosti je však kýchání velmi výhodné pro bakterie či viry. Ti jsou za naše kýchání zodpovědní. Bez něho by se totiž mnohem hůře dostávali do těl dalších hostitelů.
Velmi podobným způsobem s námi mohou manipulovat i bakterie, kterých si za běžných okolností prakticky vůbec nevšímáme.
Obezita je výsledkem změn několika zásadních proměnných v hospodaření těla s energií. Nejčastější příčinou obezity je proměna energetická bilance směrem k podstatně většímu příjmu, než výdeji.
Za nadměrné ukládání tukových zásob však mohou být zodpovědné i proměny některých metabolických pochodů v těle. Všudypřítomné bakterie mohou svou činností ovlivňovat obě tyto příčiny.
Prvním krokem k rozpoznání role bakterií při vzniku obezity bylo zjištění, že složení střevní mikroflóry se u štíhlých a obézních lidí liší.
Podle studie uveřejněné týmem amerických lékařů vedených J. K. DiBaisem z Mayo Clinic v americkém Scottsdale, žije ve střevech méně bakterií z kmene Bacteroidetes a naopak více z kmene Firmicutes.
Důsledkem tohoto nepoměru je vychýlení rovnovážného stavu metabolismu hostitelů, tedy nás lidí.
Nové výzkumy, jejichž výsledky prezentoval na nedávné konferenci Americké společnosti pro výživu vedoucí vědeckého týmu Mihai Covasa, přinesly další zajímavou informaci.
Podle nich totiž mikrobi neovlivňují jen náš metabolismus, ale přímo naši chuť na jídlo. Vědci tradičně pracovali s laboratorními krysami. Podařilo se jim vypěstovat tři různé kmeny. Jeden měl velkou náchylnost k tloustnutí, druhý zcela naopak. Třetí kmen byl zase prakticky bez střevní mikroflóry.
Když vědci transplantovali mikroflóru z otylých krys do krys „neutrálních“, začaly nápadně často dávat přednost tučnému jídlu. „Neutrální“ krysy, které získaly bakterie od „hubených“, tento problém neměly. Tyto objevy stojí možná na počátku poznání, jak z otylých lidí udělat štíhlé.