Hrůzostrašná historie „Dálnice slz“, jak se asi 800kilometrovému úseku mezi městy Prince George a Prince Rupert začne přezdívat, začne 25. října 1969. Gloria Moodyová (1943–1969) už domů nedojede. Její tělo je nalezeno v křoví, asi 10 kilometrů od baru, ze kterého odešla.
V červnu 1970 vysazují dvě ženy 18letou Micheline Pareovou (1952–1970) poblíž brány Tompkinsova ranče, mezi obcemi Fort St. John a Hudson‘s Hope na dálnici číslo 20. Ani ony netuší, že tím mladé stopující dívce zřejmě podepisují rozsudek smrti.
Její tělo je nalezeno až 8. srpna 1970 poblíž Hudson‘s Hope. Další dívka mizí o tři roky později.
Gale Weysové (1954–1973) je teprve 19 let, když si podle všeho stopne svého vraha poblíž města Clearwater na dálnici číslo 5. O měsíc později se nachází tělo další 19leté dívky, Pamely Darlingtonové (1954–1973).
Z dálnice vede celá řada odboček. Některé končí v lese, jiné vedou k roklím. Během 50 let tu zmizí na 43 žen. Potvrzených obětí je jen 18. Čekají další těla ukrytá v nepřehledném terénu?
Pravděpodobně ano… „Každý zná někoho, jehož dcera, sestra nebo teta zmizela kolem téhle dálnice,“ prohlašuje místní rodačka Vikki Josephová.
Zvláštní je, že vyšetřování Kanadské královské jízdní policie (RCMP) až do začátku nového tisíciletí vypadá spíše laxně. V srpnu následujícího roku mizí usměvavá zrzka Colleen MacMillenová (1958–1974). I ona jede stopem. A i ona umírá.
Až do roku 1995 je pátrání po vrahovi marné. Pak je za jiný sexuální zločin zadržen Bobby Jack Fowler (1939–2006). Vyšetřovatelé žasnou. Jeho DNA se shoduje s tou, která byla nalezena na těle Colleen MacMillenové!
Přestože se nepřizná, policie je přesvědčena, že stojí i za smrtí Gale Weysové a Pamely Darlingtonové. Také část vražd kolem Dálnice slz zřejmě padá na jeho vrub. Podle všeho mohl zavraždit i 14letou Monicu Ignasovou (1960–1974).
Nepříjemné překvapení čeká v rokli na lesní dělníky v červnu 1995. Mezi keři leží lidská kostra. Zubní záznamy a test DNA razantně utne naděje rodičů 12leté Moniky Jackové (1966–1978).
Ta je naposledy viděna v roce 1978 v téměř desetitisícovém městě Merritt. Její kolo bylo nalezeno asi 20 kilometrů od místa, kde dělníci objeví kostru. Během 80. let zmizí v oblasti Britské Kolumbie další tři dívky.
Odmlčel se vrah z dálnice 16, nebo se jen přesunul jinam? Jenže v srpnu 1989 vyráží z města Prince Rupert Alberta Williamsová (1965–1989). Rozhoduje se stopovat. Teprve 25. září najdou její tělo asi 37 kilometrů východně od Prince Rupert.
Během jediného roku se ztratí hned tři inuitské dívky. 16letá Ramona Wilsonová (1978–1994) a Roxanna Thiaraová (1979–1994) – té je teprve 15 let. Už nějakou dobu ale pracuje jako prostitutka.
Prodloužený víkend v červenci 1994 čeká na zákazníky v městečku Burns Lake. Za jedním se vydá se za roh přilehlé budovy. To je naposledy, kdy ji někdo vidí živou. Smutnou trojici uzavírá Leah Alishia Germaineová (1979–1994).
Hned následující rok v osadě Terrace, kde byla před více než 20 lety nalezena Monica Ignasová, zmizí Lana Derricková (1976–?). To 25letá Nicole Hoarová (1977–?) sází v oblasti Britské Kolumbie stromy.
Svědci ji zahlédnou 21. června 2002 na čerpací stanici poblíž Prince George. Od té doby o ní nejsou zprávy.
Na dlouhý seznam přibývají ještě čtyři jména. V únoru 2006 v příkopu leží tělo 14leté Aielah Saric Augerové (1992–2006). Ani rodiče 15leté Loren Donn Leslieové (1995–2010) nečeká dobrá zpráva. Jejich dcera je nalezena mrtvá.
Oni alespoň znají vraha. Měl by jím být Cody Legebekoff (*1990) odsouzený za tři jiné vraždy. Jenže starší vraždy nemůže mít na svědomí ani on – byl na jejich spáchání příliš mladý. Šance několika desítek obětí z Dálnice slz spočinout v pokoji je čím dál menší.
