Před dvaceti lety, 22. února 1997, skotští vědci světu představili prvního naklonovaného savce. Ovce Dolly tenkrát rozdělila svět, jedni vidí v klonování hrozbu a porušení etických pravidel, jiní zase naději pro budoucnost lidstva hlavně v oblasti medicíny.
Zakázané lidské klony
Narození ovce Dolly dokázalo, že klonování savců už není jen rajskou hudbou budoucnosti. Když je možné naklonovat ovci, podaří se naklonovat i člověka. Život Dolly ale také ukázal, že klonování nese svá rizika.
Některé geny se totiž neprobudí tak, jak by měly, a jedinec pak může trpět těžkými nemocemi. Proto se většina zemí obrátila k lidskému klonování zády a zakázala jej.
Klonováním se dá léčit
Vědci a lékaři se ale nevzdávají. Klonování podle nich může zachraňovat lidské životy nebo je alespoň zkvalitnit. Je k tomu zapotřebí naklonovat lidské embryo, ze kterého se ale nikdy nemá narodit člověk.
Embryo se bude vyvíjet ve zkumavce a ve chvíli, kdy bude dobře viditelné pod mikroskopem, jej vědci zničí a odeberou z něj kmenové buňky. Ty mají zázračnou vlastnost, dokážou se přetvořit v jakékoliv buňky v organismu, například nervové, svalové nebo kostní.
Lékaři by tak z jádra buňky nemocného pacienta dokázali naklonovat zdravé buňky a opravit tak přerušenou míchu nebo nahradit mozkové buňky poškozené Alzheimerovou nemocí. Tomuto klonování se říká léčebné.
Továrna na domácí mazlíčky
Od lidských klonů se vědci spíše přesouvají ke klonování zvířat, které nevzbuzuje takové negativní emoce. V tomto oboru jednoznačně vládnou asijské země v čele s Čínou, kde se zvířata „vyrábějí“ takřka v průmyslovém měřítku.
Většina z nich je ale určena pro lékařské výzkumy. V Jižní Koreji jsou přízemnější. Nachází se tu vědecké centrum Sooam, jedna z největších laboratoří na světě pro klonování psů.
Odešla odtud už téměř tisícovka klonů domácích mazlíčků, a dokonce se tu daří vytvářet klony již zemřelých psů.
O objednávky nemá laboratoř nouzi, přestože cena jednoho zvířecího klonu se pohybuje kolem stovky tisíc dolarů, což je pro Čechy dost nepředstavitelná suma.
Máme se bát klonování?
Mezi reprodukčním klonováním, kterým vznikla například Dolly, a léčebným klonováním je obrovský rozdíl. Reprodukční klonování je v podstatě založeno na náhodě, nikdo neví, který pokus bude úspěšný, a klony se často rodí zdeformované nebo vážně nemocné.
Takto vytvořený klon člověka by byl obrovský hazard a s velikou pravděpodobností by byl klon postižený nebo duševně nemocný. Léčebné klonování by naopak mohlo pomoci vyvinout nové léčebné postupy pro těžká onemocnění. Proto by bylo dobré jej úplně nezavrhovat a podporovat výzkum.
