Domů     Opava pupkem světa: Ve Slezsku se rozhodovalo o osudu Neapole!
Opava pupkem světa: Ve Slezsku se rozhodovalo o osudu Neapole!

„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé rovnováhy,“ takový cíl má Klemens Metternich.

Teprve nedávno skončil roku 1815 vídeňský kongres stabilizující Starý kontinent po pádu francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta a Metternich chce opět režírovat evropskou politiku.  

Hlavní roli v uspořádání Evropy chce rakouský ministr zahraničí Klemens Metternich (1773–1859) hrát i v roce 1820. Benátsko a Lombardii mají pod kontrolou Rakušané.

Neapole nyní spadá do  Království obojí Sicílie (jižní a střední část Itálie), kterému vládne Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) ustavený vídeňským kongresem. V jeho zemi ale panuje nespokojenost.

V Neapoli v červenci 1820 propuká povstání karbonářů. Král chápe, že bez podpisu ústavy to asi tentokrát nepůjde… Situace znepokojí i další státníky. Co když se revoluční nálady začnou šířit celou Itálií, nebo dokonce Evropou?

reklama

„Je třeba obnovit pořádek,“ volá Metternich po radikálním zákroku. Nejraději by na neapolské hned poslal vojsko, jenže nedokáže odhadnout, jak se k problému postaví ostatní evropské mocnosti.

Proto sepíše diplomatickou nótu, ve které připomíná, že vídeňský kongres pověřil Rakousko péčí o klid na italském území.

Účastníky uhlídá policie

Chce legitimizovat rakouský vojenský zásah v Neapoli. Jenže souhlas Ferdinanda I. s ústavou mu komplikuje situaci.

Nechá proto publikovat tajné rakousko-neapolské smlouvy z roku 1815, podle kterých Ferdinand I. nemůže provést ústavní změny bez souhlasu vídeňského dvora. Proti zákroku v Neapoli se ale staví i Francouzi. Podobný názor mají i Britové.

Metternich proto spoléhá na spojenectví s Ruskem. Car Alexandr I. Pavlovič (1777–1825) sice s invazí do Neapole souhlasí, ale chce tuto otázku nejdříve projednat. Proti schůzce neprotestuje ani Prusko.

Návrh na kongres, který nakonec vyjde od Rusů a Francouzů, proto Metternich přijímá. Ruskému carovi navrhuje, aby se nejdříve sešel v Uhrách s ním a rakouským císařem Františkem I. (1768–1835) ale Alexandr I. odmítá.

Pro zasedání kongresu, který má rozhodnout o další osudu Neapolska, jako dějiště vybere Opavu. Chce, aby se schůzka konala na rakouském území – to mu zaručí předsednictví.

Alexandr I. preferuje některé město v rakouské části Slezska – tam to má z Varšavy, kde právě pobývá, nejblíže. Opava, hlavní město rakouského Slezska, se proto ukáže jako ideální kandidát. Navíc není velké, a proto účastníky snadno uhlídá policie.

Souboj o slovíčka

Metternich do Opavy dorazí 19. října 1820 a srší dobrou náladou. Schází se tu představitelé Rakouska, Pruska, Ruska, Velké Británie a Francie.

Za Rakousko přijíždí s Metternichem císař František I., za Rusko se účastní car Alexandr a za Prusko přijíždí třetí monarcha, korunní princ Bedřich Vilém IV. (1795–1861). Ovšem Francii i Británii zastupují jenom vyslanci a diplomaté.

Britský vyslanec Robert Stewart, lord Castlereagh (1769–1822) nevěří, že se tu odehraje něco podstatného, proto už 26. října odjíždí za svojí manželkou do Vídně. To se mu ale vymstí. Británie se v jednáních dostává na druhou kolej.

V podobné situaci se ocitá i francouzská delegace. I pruští zástupci přestávají hrát důležitější úlohu, protože už na druhém plenárním zasedání 29. října odsouhlasí rakouské stanovisko. Celý kongres se tak stává soubojem ruské a rakouské diplomacie o slovíčka.

„Chce snad rakouský císař od Ruska 150 tisíc nebo 200 tisíc bodáků, aby podřízl karbonářům krky?“ ptá se ruský ministr zahraničí Joannis Kapodistrias (1776–1831) a trvá na tom, že jestliže Rakušané „chtějí morální podporu pro svržení nějaké vlády, musejí ukázat, co přijde na její místo.“

Veličenstva nechá čekat

Jediné, co se nakonec povede uzavřít, je tzv. předběžný protokol podepsaný 19. listopadu. Podle něj mají velmoci Rakousko, Prusko a Rusko právo intervenovat proti revoluci v jakékoli zemi. Velké Británii se tento závěr nelíbí.

„Protestuji,“ nechá se slyšet britský vyslanec Stewart a 19. listopadu opouští jednání. I na slavnostní hostinu dorazí o čtvrt hodiny později a nechává urozená Veličenstva čekat.

Diplomati se o den později scházejí už na páté plenární schůzi, ale jde jenom o gesto vůči naštvaným Britům a Francouzům, kteří už na věci stejně nemohou nic změnit.

Nicméně 20. listopadu účastníci prohlašují, že „Předběžný protokol není ničím víc, než návrhem“. Kongres trvá ještě měsíc, ale už bez žádných dalších závěrů. Dvacátého prosince 1820 jeho účastníci rozcházejí, konkrétní postup v otázce Neapolska stanoven není.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz