Spalničky zahubí až 80 procent lidu Seneca, vláda Zimbabwe  zase považuje choleru za teroristický útok. V klidu nejsou ani USA. Šíří se jimi encefalomyelitidy…

Případ 1 – spalničky

Indiánský kmen Seneca žil tradičně na území odpovídajícímu dnešnímu státu New York, konkrétně mezi řekou Genesee a jezerem Canandaigua.

Národ Seneca živil lov zvířat, rybolov a pěstování obilí a fazolí. Prosperující lid však doplatí na přílišnou ochotu k obchodování s evropskými kolonizátory. Za cetky směňovali na starém kontinentu žádané americké zvířecí kůže.

Nejenže si vstřícností k Nizozemcům a Britům znepřátelí ostatní kmeny, kolonizátoři indiánům jako akt díku nadělí s obchodními artikly i nákazu spalničkami.  Odhaduje se, že v 17. století vezmou spalničky životy až 80 procent příslušníků kmene Seneca.

Kolonizátoři si mnou ruce – půda se jim zabírá mnohem snadněji.  Reakce ze strany kolonizátorů na citelný úbytek amerických indiánských kmenů přichází až v roce 1832, kdy je pro původní obyvatele Ameriky zřízen očkovací program.

Epidemie narušila tradice lidu Seneca, který se rozdrolil na malé ostrůvky. Ty dodnes žijí napříč USA.

Případ 2 – encefalomyelitidy

Pro člověka nejsou smrtelné a snadno je zaměníte za obyčejnou chřipku.

Řeč je o koňských encefalomyelitidách, tedy i na člověka přenositelných onemocněních jednokopytníků.  Rozdělují se na dva typy: východní (Eastern equine encephalomyelitis, EEE) a západní (Western equine encephalomyelitis, WEE).

Pravidelné epidemie se šíří v létě v Texasu i Louisianě a dalších státech USA. Nemocí nejvíc trpí volně žijící ptáci.  Původcem encefalomyelitid je stejná čeleď virů jako u podivné nemoci chikunguny, tedy Togaviridae.

Ten přenášejí komáři Culiseta melanura a Culex tarsalis. Vědci se již dlouhé roky pokoušejí proti encefalomyelitidám u koňů i ptáků vynalézt očkování či alespoň účinný lék. U koní slaví částečný úspěch, proti nemoci u ptáků zatím v laboratořích bojují marně.

Případ 3 – cholera

V roce 2008 udeří na africkém kontinentě epidemie cholery.

Zatímco v jiných případech jdou počty nakažených maximálně do tisíců, v tomto případě počítáme desetitisíce nakažených.

V průběhu let 2008 až 2010 je to celkem 98 741 pacientů, z nichž nepřežije 4293. To z této epidemie činí nejhorší africký případ za poslední dobu.

Důvodem tak vysoké úmrtnosti je slabost obyvatel kvůli hladu a vysokému procentu nakažených nemocí AIDS a virem HIV. Důvodem rozšíření je stejně jako ve všech ostatních případech nedostatek pitné a kontaminace odpadní vody, jež se dostává znovu do oběhu.

Kromě toho zkolabuje i systém veřejného zdravotnictví – kvůli hyperinflaci přežívající nemocnice nemají ani na nákup základních léků.

Zimbabwská vláda ve snaze zachránit si krk tvrdí:

„Cholera je vykalkulovaný, rasistický a teroristický útok na lid Zimbabwe vedený bývalou koloniální velmocí, ve spojení s jejich americkými a západními spojenci, aby mohli snáze napadnout naši zemi!“ Kromě Zimbabwe zasahuje epidemie i další Africké státy:

Botswanu, Mozambik, Jihoafrickou republiku a Zambii. I v těchto zemích jsou nakaženy tisíce lidí a stovky jich umírají.