Na náměstích českých měst vyrůstají morové sloupy, unikátní skvosty sochařských špiček z Čech i Itálie. Jde o tichou vzpomínku na vlny smrtelné nemoci, či naopak vyjádření vděku, že se mor městu vyhýbá.
Jsou stavěny pro slávu Panny Marie, vžije se pro ně tedy pojmenování mariánské sloupy. Lidé věří, že město uchrání od další nákazy.
Praha
Morový sloup může sloužit jako poděkování za ochranu nejen před morem. Na pražském Staroměstském náměstí je roku 1648 vztyčen 14metrový sloup jako výraz díků za ubránění Prahy před Švédy.
V nárožním soklu stála také socha anděla vítězícího nad baziliškem, symbolem moru. V roce 1918 je ale stržen českými vlastenci, kteří ve sloupu vidí symbol svržených Habsburků.
Brno
V 80. letech 17. století vzniká morový sloup na dnešním brněnském Náměstí Svobody na památku zemřelých během morové epidemie v letech 1679 až 1680. Dominantu náměstí navrženou Janem Křtitelem Ernou (asi 1625–1698) vytvoří řada umělců a řemeslníků.
Vztyčen však bude až necelých 10 let po smrtící morové vlně.
Kutná hora
Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v Kutné hoře je zbudovaný mezi roky 1713 až 1715. Stojí v dnešní Šultysově ulici a projektuje jej slavný český architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723).
Morový sloup připomíná 1000 lidí, kteří umírají při morové epidemii v roce 1713.
Olomouc
Olomoučtí měšťané vyjadřují svou vděčnost za uchránění před morem a nechávají v letech 1716 až 1754 postavit obrovský, 35 metrů vysoký morový sloup Nejsvětější Trojice.
Tvůrci sloupu jsou z řad olomouckých občanů, a tak je na stavbu pohlíženo zároveň jako na výraz místního patriotismu.
Třeboň
Roku 1781 objednávají a současně financují bohatí měšťané Jan a Alžběta Pilsovi stavbu mariánského sloupu na dnešním Masarykově náměstí v Třeboni. Sloup vytvoří českobudějovický kameník Leopold Huber.