Představa neandrtálce bývá zpravidla taková, že sedí u ohně, v ruce svírá kýtu a zuřivě ji žvýká. Avšak, nové nálezy ukazují, že taková situace nebývala pravidlem.

Blízcí příbuzní moderního člověka nebyli nijak vybíraví. A ani nemohli být. Byli rádi za jakoukoliv potravu, která se jim připletla do cesty.

A tak zatímco neandrtálci žijící na území dnešní Belgie, si pochutnávali na nosorožcích či ovcích, jejich bratři ze Španělska museli vzít za vděk houbami, ba dokonce i mechem. Alespoň to naznačuje nová studie australských vědců z univerzity v Adelaide.

Neandrtálci, kteří žili před 50 000 lety na území dnešního Španělska, podle vědců maso nejedli. Nazvat je však vegetariány by prý bylo přehnané. Kosterní pozůstatky nasvědčují tomu, že se mezi nimi vyskytoval kanibalismus.

Nalezené pozůstatky také ukázaly, že jeden mladý neandrtálec trpěl infekcí v ústech. Vědci na jeho zubech odhalili stopy topolové kůry, která se později stala přísadou aspirinu, a plíseň, jež se podobala penicilinu. U ostatních tyto látky přítomny nebyly. Je tedy pravděpodobné, že mladík užíval kůru záměrně jako léčivo.

Člověk neandrtálský není přímým předkem moderního člověka, avšak mezi oběma druhy docházelo k mísení. Fosilní záznam neandrtálců mizí zhruba před 25 000 lety.