Rok 2017 je realitou a řada vědních i technických oborů jej vyhlíží s očekáváním. To se pochopitelně týká i kosmonautiky. Jaké nové kapitoly ve výzkumu vesmíru můžeme tedy v tomto roce očekávat?
Změny nastanou zejména v americkém kosmickém programu, což souvisí s nástupem nového prezidenta do Bílého domu. Ale nejen Američané mají svůj kosmický program…
Původně měli začátek kosmonautického roku 2017 obstarat Evropané ve spolupráci s Japonci. Na únor byl naplánován start sondy BepiColombo, jejímž cílem je první planeta sluneční soustavy Merkur.
Do aparátu sice již byly nainstalovány iontové motory, avšak technické obtíže start nakonec odložily.
Podle současných předpokladů by se BepiColombo na svou cestu měl vydat až v dubnu 2018, přičemž na dráhu kolem Merkuru by měl být po několika průletech definitivně naveden v roce 2024. To ovšem neznamená, že v roce 2017 bude Evropská kosmická agentura (ESA) odpočívat.
Pod taktovkou Evropanů bude vyneseno do kosmu několik komunikačních družic a také vesmírných observatoří. Jedním z vrcholů evropského snažení bude zářijový start rakety Arianne 5, který do kosmu vynese další čtyři satelity pro navigační systém Galileo.
Ruský kosmický program přes četná bombastická prohlášení vicepremiéra Dmitrije Rogozina dlouhou dobu stagnuje. Rogozin několikrát oznámil záměr Ruska vybudovat na Měsíci ruskou základnu, nakonec i on musel poněkud brzdit.
„Nikdo si nedovede představit, jak by se v současných podmínkách realizoval tak nákladný projekt, jako je dopravení lidské posádky na Měsíc.
Ať to označíme za zrušení, nebo odklad, je jasné, že dobytí Měsíce se nekoná,“ napsal deník Izvestija. Na rok 2017 Rusko neplánuje vyslání sondy k některému z těles sluneční soustavy.
Ostatně poslední úspěšnou misi tohoto druhu si Moskva připsala před více než třiceti lety v roce 1984. Ruské rakety se v následujícím roce budou starat především o dopravu k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Kromě toho Rusové plánují vyslání dalších družic navigačního systému GLONASS a také několika vojenských a telekomunikačních satelitů.
Do kosmu již nějakou dobu směle nahlížejí i asijské státy. Zvláště Číňané se snaží vyrovnat Rusům a zejména Američanům.
Peking buduje svou orbitální stanici Tchien-kung 2 a právě na ni klade ohromný důraz. V létě Číňané hodlají pomocí rakety Dlouhý pochod 7 otestovat přepravní opakovaně použitelnou loď Tchien-čou 1. Kromě toho Čína vyšle na orbitu i další vojenské a špionážní satelity. Ani Japonci nezahálejí.
Ti mimo jiné chystají vypuštění sondy SLATS, která má zkoumat změny v zemské atmosféře. S pomocí evropských, amerických a ruských raket se vesmír otevírá i dalším zemím.
V roce 2017 vyšlou do kosmu své přístroje státy, o kterých se nedá říci, že by patřily mezi kosmické velmoci. A tak kolem Země budou kroužit satelity z Bulharska, Lucemburska, Španělska, Sjednocených arabských emirátů, Bangladéše a možná i Ázerbajdžánu.
Velké otazníky se nyní vznášejí nad budoucím americkým vesmírným programem. Nástup nového prezidenta Donalda Trumpa může znamenat zemětřesení v celém kosmickém segmentu.
Trump již naznačil, že NASA by neměla zkoumat planetu Zemi a chystá se omezit zejména programy, které se týkají sledování životního prostředí a klimatických změn.
Spíše se chce z prestižních důvodů věnovat průzkumu vzdálenějšího vesmíru a vysílání pilotovaných letů k Měsíci a posléze i dál.
Do kosmického programu ještě ve větší míře než dosud začnou pronikat soukromé společnosti. V poslední době USA zaznamenaly ve vesmíru dva velké úspěchy v podobě sond New Horizons a Juno.
V roce 2017 se Američané budou věnovat dalšímu vývoji nosné rakety Space Launch System. Z plánovaných misí pro toto období stojí za zmínku vynesení satelitu Transiting Exoplanet Survey Satellite, který má za úkol sledovat exoplanety.
Podobně jako ostatní mocnosti, ani Američané nezůstanou jen u vědeckých programů, ale v roce 2017 vyšlou na oběžnou dráhu kolem Země navigační a vojenské satelity.
