Archeologové i veřejnost šílí. Konečně se blíží k závěru tajného tunelu v nejkrásnější hrobce v Údolí králů. Čeká je objev srovnatelný s nalezením místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona?
Staří Egypťané by přece chodbu úctyhodné délky nevybudovali jen tak pro nic za nic!
Italský dobrodruh Giovanni Battista Belzoni (1778 – 1823) je u vytržení.
V roce 1817 se mu na západním břehu Nilu, v takzvaném Údolí králů, podaří objevit vstup do hrobky Sethiho I. (vládl 1290 – 1278), faraona devatenácté dynastie Nové říše.
K Belzoniho zklamání však hrobku dávno před ním navštívili vykradači hrobů. Ti v pohřební komoře zanechali jenom překrásný alabastrový sarkofág.
Dobrodruha uchvátí pestře pomalované stěny stavby, které vypadají, jako by je egyptští umělci vyzdobili teprve včera, a úctyhodné rozměry hrobky. Tu tvoří jedenáct komnat a měří více než sto třicet sedm metrů na délku.
Mnoho let po Belzonim archeologové zjistí, že místo posledního odpočinku Sethiho I. ještě nevydalo všechna svá tajemství. Narazí totiž na tajný tunel! Kam asi vede?
Neobjevený poklad?
Tunel objeví archeologové již v šedesátých letech minulého století. Jenže prozkoumání chodby brání hrozba zřícení stropů. Budou vědci ve dvacátém prvním století úspěšnější?
Egyptský archeolog Záhí Háwáss (*1947) se do nelehkého úkolu pouští v roce 2007. Jeho tým mezi sutinami nalezne figurky z různých materiálů, střepy keramiky či maketu lodi. Nechybí ani náčrty výmalby nebo instrukce pro dělníky.
A dlouhá chodba stále nekončí. „Tohle je největší hrobka a zároveň nejdelší tunel, jaký kdy byl na území Údolí králů nalezen,“ tvrdí Hawáss. Všichni věří, že je chodba zavede do nějaké tajné místnosti. Doufají, že ta mohla uniknout pozornosti vykradačů hrobů. Čeká na badatele v závěru jejich snažení pohádkové bohatství?
Konec nadějí?
V roce 2010 dospějí po dlouhých sto sedmdesáti čtyřech metrech archeologové na konec tunelu. Jenže žádný velký objev se nekoná! Chodba je slepá. Proč vybudovali Egypťané tak dlouhý tunel, který nikam nevede?
Někteří si myslí, že by mohlo jít o symbolickou cestu do podsvětí. Jenže proč má v tom případě takovou chodbu pouze Sethiho hrobka? Hawáss se domnívá, že Sethi I. měl v úmyslu vybudovat druhou tajnou hrobku.
Než však stihli dělníci jeho záměr uskutečnit, faraon zemřel. Egyptolog nyní upírá pozornost k hrobce Ramesse II. (vládl 1279 – 1213).
Vzhledem k tomu, že Sethi I. byl Ramessovým otcem, není vyloučeno, že se slavný faraon inspiroval a také v jeho hrobce se nachází skrytá chodba. Mohl syn stihnout dokončit to, co se otci nepodařilo?
