Dva statní muži, Tunna a Gommon, rozrážejí dveře Ludmiliných komnat. Vědí, že nesmí prolít její krev – stala by se tak mučednicí. 61letá kněžna marně lapá po dechu. Muži jí škrtí závojem. Tenhle podlouhlý šál se stane na další staletí Ludmiliným symbolem.

Je jí teprve 14, maximálně 15 let, když opustí domov a svůj život zaslíbí vůbec prvnímu doloženému panovníkovi naší země, Bořivojovi I. (asi 852/855–888/890) z Levého Hradce (na kraji dnešních Roztok).

Ludmila (asi 860–921) se stane pramáti českých panovníků i panovnic a první naší svatou. A nejen to, s manželem se rozhodnou ke křtu a určí tak náboženský směr celému našemu území. O jejím dětství není jasno.

Má se za to, že jde o dceru vévody Slavibora, který patří ke slovanskému kmeni Pšovanů. Jeho sídlo dokážeme dohledat i dnes. Namísto hradiště Pšov ale dnes můžete navštívit středočeské město Mělník. Je tu ale i druhá možnost?

Ta je o poznání vzdálenější. Ludmila může pocházet ze Srbska.

Mečem i sňatkem

Lásku za svatbou Bořivoje s Ludmilou najdeme jen stěží. Přemyslovci nedobývají území dalších knížecích rodů jen mečem, ale i moudrou sňatkovou politikou. Již roku 875 tiskne kněžna k hrudi prvorozeného syna, Spytihněva (875–915).

Přidá mu ještě dva bratry a tři sestry. Pravděpodobně roku 883 skloní manželé hlavu před arcibiskupem Metodějem (813–885) a nechají se pokřtít. Knížeti je mezi 35. a 37. rokem života, když se z Ludmily stane vdova.

Otěže moci do rukou na čas uchopí Svatopluk I. (?–894). Ludmila má roli společensky předurčenou. Má se stáhnout do ústraní. Jenže to nehodlá dodržet. Naopak.

Na knížecí stolec postupně dosedne Spytihněv a po něm i jeho bratr Vratislav I. (888–921). A Čechy? Ty se pomalu odpoutávají od Velké Moravy, aby se přiklonily k Bavorsku.

Nebudu sedět v koutě!

Kněžna Drahomíra ze Stodor (asi 890–935) dá svému choti, knížeti Vratislavovi I., dva syny a čtyři dcery. Ani ona nehodlá sedět v koutě. Kmenové shromáždění má pro ni pochopení.

Po smrti manžela má vládnout za své mladičké syny, Václava (asi 907–935) a Boleslava I. (asi 915–967/972). Výchovu naopak dostane na starost stále mladá babička Ludmila. Mezi ženami to vře.

Nenechme však zmást verzí, že za vším stojí Drahomířin pohanský původ. Stodorané, tedy Polabští Slované, již křesťanství přijali.

Spor, který skončí vraždou

Třenice vznikne nejspíš kvůli mezinárodní situaci. V centru pozornosti přestává stát Bavorsko a dostává se do ní Sasko vedené Jindřichem I. Ptáčníkem (876–936).

Drahomíra je zřejmě ochotná riskovat naši nezávislost a chce navázat užší vztahy s novou velmocí. To nemůže Ludmila přenést před srdce. Chce zůstat nakloněná oslabenému Bavorsku. Tenhle spor o budoucnost naší země skončí vraždou na hradišti Tetín. Otázkou jen zůstává, zda se mord odehraje 15. nebo 16. září 921.