Amerika není jenom země nekonečných možností. Jedním dechem bychom ji mohli označit i za část světa s naprosto neuvěřitelnými kompromisy. Vezměme si třeba takovou otázku indiánských rezervací.
Na území USA se nachází 310 indiánských rezervací. Tyto rezervace přitom nepodléhají americké jurisdikci, nýbrž kmenové radě.
Zákony USA tedy v indiánských rezervacích vůbec neplatí, což nahrává vzniku indiánských kasin.
V roce 2011 bylo na území USA provozováno na 460 různých hazardních podniků provozovaných indiány, mezi nimiž se nacházela nejen kasina s výherními automaty, ale také herny binga, které jsou v Americe velmi populární.
Tyto hazardní podniky přitom vedlo na 260 různých kmenů, z čehož vyplývá, že některé kmeny byly natolik podnikavé, že provozovaly více než 1 hazardní podnik.
Zakládání indiánských kasin americké úřady zprvu hojně podporovaly.
Indiánská kasina totiž vytvářela pracovní místa, která původním obyvatelům přinášela slušné příjmy, díky nimž se mohli postarat o své mnohačetné rodiny i bez zabavené půdy nebo sociální pomoci americké vlády. V průběhu let však indiánská kasina ukázala i svou odvrácenou tvář.
TIP: Věděli jste, že můžete hrát automaty zdarma a vyhrané peníze si vybrat?
Odhlédneme-li od skutečnosti, že hazard jde vždy ruku v ruce s možnou závislostí, indiáni se v souvislosti s kasiny setkávají i s dalšími nepříjemnostmi.
Jednou z největších poskvrn na zprvu ušlechtilé myšlence podpory turismu a samostatnosti původních obyvatel jsou samotní původní obyvatelé.
Vzhledem k tomu, že v Americe je hazard plošně zakázán (až na malé výjimky), do indiánských kasin denně proudí desítky tisíc lidí. Většina kasin má proto zisky takřka jisté.
Jenže jak už to tak chodí ve chvílích, když se člověku podaří přičichnout k penězům, společně s penězi roste i jeho chuť.
Je obecným pravidlem, že příjem indiánských kasin se po zdanění dělí mezi členy kmenu. To znamená, že čím více peněz indiánské kasino vydělá, tím více peněz připadne na jednoho člena kmenu.
Kromě zvýšení zisku celého podniku, které je v současnosti kvůli přehlcení Ameriky indiánskými kasiny v podstatě nemožné, vede ke zvýšení finančního podílu na jednoho člena kmenu ještě jedna cesta. Ano, tušíte správně.
Jak opakovaně prokazují některé investigativní reportáže, kmenové rady kvůli vyššímu podílu z příjmu kasin začaly postupně vylučovat své členy.
Zatímco dříve se tedy indiáni ze svého středu vylučovali kvůli závažným přestupkům proti kmenovým pravidlům, nyní k vyloučení stačí jen vyumělkované maličkosti.
Vyloučení kmenového člena přitom může mít zcela zásadní dopad nejen na samotného „nešťastníka“, ale i na jeho rodinu. Vyloučený indián je obvykle nucen z rezervace odejít.
Kvůli větší nabídce práce se pochopitelně uchytí spíše ve velkém městě, které může být od rezervace poměrně dost vzdálené.
Konce jsou potom často stejné – indiáni ztrácí osobní kontakt se svou rodinou, potýkají se s depresivními stavy, začnou holdovat alkoholu a hazardu a nakonec končit jako někteří jejich někdejší „zákazníci“.
Na problematice vylučování členů se pak přiživují různí právníci nebo lékaři. Ti hledají důkazy o „kmenové“ autenticitě v podobě prokazování DNA potomků původních členů nebo o samotném pochybení kmenových rad při vylučování některého z indiánů. A ty se pak snaží prokázat u soudu.
Otázka indiánských kasin a vůbec hazardu v USA je velmi ošemetná. Jednoduché závěry, vzhledem k bouřlivé historii této země, dělat nelze. Na ty propracovanější závěry si pak netroufají ani přední historikové či sociologové.
Ze situace kolem indiánských kasin tak můžeme vyvodit pouze jedinou věc – indiáni jsou také jenom lidi, kteří touží po moci a dělají chyby.