Radnice bývá společně s kostelem symbolem každého města. Nelze se tedy divit, že stavby radnic bývají velkolepé a hrdé. A i v naší zemi se lze setkat s radnicemi, které patří mezi architektonické skvosty.

Praha

Rok vzniku: 1911

Samozřejmě, že nejznámější pražskou radnicí je ta na Staroměstském náměstí. Charakteristická věž a světoznámý orloj jsou jedním ze symbolů naší metropole. Ovšem v současnosti magistrát sídlí trochu jinde, necelých dvě stě metrů od Staroměstské věže.

A to na Mariánském náměstí. Samotnou budovu navrhoval architekt Osvald Polívka (1859–1931), který nejvíce proslul návrhem Obecního domu.

Původně zde sídlil berní úřad, radnice zde sídlí od roku 1945. Radniční budova s hlavním vstupem z prostoru Mariánského náměstí je podlouhlého obdélníkového tvaru se zaoblenými nárožími.

Půdorys čtyřpatrového bloku tvoří obvodové trakty, které obepínají hlavní dvoranu ve střední části stavby. Do dvorany, která začíná v úrovni prvního podlaží, se vstupuje hlavním schodištěm z ústředního vestibulu.

Právě v této budově byly v Praze umístěny první páternostery, neboli výtah s nepřetržitým řetězcem kabin.

Liberec

Rok vzniku: 1893

Liberecká radnice na první pohled působí jako zámek z nějaké strašidelné pohádky bratří Grimmů. Je tajemná, magická a velkolepá.

Jejím autorem byl vídeňský architekt Franz Neumann (1844–1905), podle jehož návrhu vznikla i podobná radniční budova ve Frýdlantu v Čechách. Radnice v Liberci vychází z budovy své kolegyně ve Vídni.

Na přání libereckých radních však nebyla postavena jako neogotická, nýbrž neorenesanční. A pokud možno ve stylu německé neorenesance, vždyť v době stavby radnice byl Liberec či možná Reichenberg německým městem.

Stavba má přibližně čtvercový půdorys, v jejím středu je ponechán dvůr přístupný z obou boků stavby. Nad hlavním průčelím budovy obráceném k náměstí se zvedá trojice věží. Nejvyšší z nich, prostřední, má výšku 56 metrů.

Zasedací sál, který dnes slouží jako obřadní síň, byl příkladem velkoněmectví. Pompézní lustr vážící téměř půl tuny byl vyroben v Berlíně. Vitráže v oknech mají svůj původ v Mnichově. Obklady stěn pocházejí z Vídně. V Tyrolsku byly vyřezány i dřevěné sochy.

Zajímavý příběh zažil vrchol nejvyšší věže. Zprvu zde trůnil rytíř Roland. Ten měl strážit městská práva. V roce 1952 se ale liberečtí soudruzi rozhodli, že lépe je zřejmě ochrání rudá hvězda.

V roce 1990 hvězdu vystřídal český lev a Roland se na své místo vrátil před sedmi lety.

Ostrava

Rok vzniku: 1930

Vysoká radniční věž tyčící se nad městem je jedním ze symbolů Ostravy. A nutno podotknout, že radniční stavba je velmi podařená. S její stavbou se započalo ve 20. letech 20. století.

Taktovku nad ní drželi architekt Vladimír Fischer, inženýr František Kolář a stavitel Jan Hrubý. Základem stavby je unikátní železobetonová základová deska. Nad ní vyrostla progresivní dvoukřídlá budova.

Samotná věž, která míří nad Ostravu, je vysoká 86 metrů. Hravě tedy do kapsy strčí i Petřínskou rozhlednu. Její konstrukce vznikla v nedalekých Vítkovických železárnách. Je vyrobena především z mědi a ze skla.

Váží celých 155 tun, její stabilitu zajišťuje 16 velkých svorníků. Kdo se chce pokochat pohledem na Ostravu, ať již na profil tzv. Ostravských Hradčan, nebo na stadion na Bazalech, kterému pomalu zvoní umíráček, musí si zde vyšlapat téměř 300 schodů.

I když, kdo si chce ušetřit energii a plíce, může použít rychlovýtah. Věži vévodí velké hodiny o váze dvou tun. Mnohé radnice jsou vyzdobeny symboly svých měst. Ani Ostrava není výjimkou.

Na průčelí stavby stojí čtyři třímetrové sochy Václava Hynka Macha (1882–1958), které symbolizují to, co učinilo Ostravu tím, čím je dodnes. Sochy jsou tedy alegoriemi hornictví, hutnictví, vědy a obchodu.

Benešov

Rok vzniku: 1867

Dům zvaný Na obecníku slouží benešovským radním od roku 1867. Samotná budova je ovšem starší, původně sloužila obchodním účelům; byla zde hospoda. Ve 20. letech na ní svůj otisk zanechal architekt Alois Mezera (1889–1945).

Dva výrazné plastické oslí hřbety ve fasádě radnice, jsou pozůstatkem této Mezerovy adaptace.

Ovšem svou výjimečnost budova získala v 90. letech 20. století, kdy ji se svými spolupracovníky rekonstruoval výtečný český architekt Josef Pleskot (*1952). „Měli jsme možnost staré domy chladnokrevně zbourat a postavit novostavbu.

Chuť postavit nové však podlehla zodpovědnosti k místu, jehož paměť a identita jsou někdy závislé i na takových domech, jako jsou tyto,“ vzpomínali autoři rekonstrukce. Dům získal poschodí navíc, což budově umožnilo sehrát důstojnější architektonickou roli.

Pro stavbu jsou charakteristická vertikální okna, se kterými se lze v Benešově potkat docela často.

Těžištěm budovy je vnitřní sloupový prostor haly se schodištěm. Materiály byly zvoleny tak, aby nedeklarovaly bohatství ani pompéznost, nýbrž skromnost, trvanlivost a do určité míry neokázalost. Velmi podařená přestavba získala v roce 1995 prestižní cenu Grand Prix.

Hradec Králové

Rok vzniku: 1418

Moderní Hradec Králové je spojen zejména se jmény starosty Františka Ulricha (1859–1939) a architekta Josefa Gočára (1880–1945) a s jejich prací za první republiky. Ovšem radniční budova na Velkém náměstí je mnohem starší.

Má gotické základy a letopisy se o ní poprvé zmiňují již v roce 1418. Koncem 16. století získala nový renesanční háv. V roce 1696 přibyla dřevěná věž s hodinami. V letech 1851–1852 proběhla klasicistní přestavba, při které byla stavba zvýšena o jedno patro.

Při pracích býval vždy použit hradecký kámen, inu, Východočeši jsou patrioti. Svou monumentalitou nemohla radnice návštěvníky Hradce nezaujmout.

Podobně jako mnoho jiných cenných staveb na našem území během dob komunismu chátrala, až se dostala do havarijního stavu. Naštěstí přišla změna režimu a budova byla zachráněna. V letech 1994 až 1996 prošla důkladnou rekonstrukcí. Dnes ji využívá hradecký primátor jako reprezentační budovu.