K povrchu Marsu klesá kosmická loď. Ze základny, která tu v uplynulých měsících vyrostla, sledují přistání všichni, kdo zrovna nemají nic neodkladného na práci. Začíná nová éra dobývání kosmu.

Stavět se sice ještě nezačalo, ale zájemci o bydlení na Marsu už si mohou pomalu balit kufry! Američan Elon Musk (*1971) totiž hodlá na rudé planetě vybudovat soběstačnou kolonii pro 80 000 lidí. A myslí to vážně.

Šílenec nebo génius?

Vypadá to jako šílený plán, ale u Muska by člověk nikdy neměl říkat nikdy. Do čeho se excentrický vizionář pustí, to vychází a s každým úspěchem ukazuje jak relativní může být hranice mezi šílenstvím a genialitou.

Když zakládá Space Exploration Technologies, krátce SpaceX, ťukají si mnozí na čelo. Zatímco ťukají, Musk kupuje bývalou továrnu Boeingu v Kalifornském Hawthornu a přetahuje k sobě lidi z NASA a Boeingu.

Chce aby mu postavili raketu a tvrdí, že bude do kosmu létat levněji než státní firmy.

Do vesmíru na čtvrtý pokus

Při prvních dvou testech rakety selhává motor už pár vteřin po startu. Při třetím selhává rozpojení obou stupňů. Úspěšný je až čtvrtý test, kdy 28. září 2008 raketa Falcon 1 vynáší na oběžnou dráhu maketu satelitu vážící 165kg.

„Udělali jsme hodně chyb a kdyby ten čtvrtý pokus nevyšel, asi by to byla pro firmu konečná,“ přiznává Musk. Místo konečné však přichází NASA a 1,6 miliardy dolarů.

SpaceX totiž vyfoukne státním firmám kontrakt na dopravu nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Dělat soumara pro NASA však není Muskovým cílem. „Chceme založit soběstačnou civilizaci na Marsu,“ oznamuje.

Na Mars pošle 80 000 lidí

První lidi hodlá na Mars dopravit do patnácti let. Má jít o tým přibližně deseti lidí, jejichž úkolem bude vybudovat prvotní základnu a potřebnou infrastrukturu pro další rozšiřování kolonie.

Vystavět průhledné kupole, pod nimiž by se daly pěstovat rostliny ze Země. Za nimi poletí náklad zařízení, jako třeba strojů na výrobu kyslíku, vody či hnojiv. Jakmile se kolonie stane soběstačnou, začne osidlování.

Podle propočtů by na Marsu měla postupně vyrůst kolonie pro 80 000 osadníků. V přepočtu by kolonizace Marsu nemusela stát více než 750 miliard korun. O náklady by se měl podělit soukromý sektor a stát.

„Vždyť je to projekt srovnatelný s osídlením Ameriky!“ říká Musk a dodává, že z pohledu státního rozpočtu nejde ani o půl procenta amerického HDP. Další horlivý zastánce kolonizace Marsu, Američan Robert Zubrin (*1952) dodává, že když do toho stát nepůjde, půjde to i bez něj.

Přímé náklady na pilotovanou misi k Marsu by v případě soukromého projektu nemusela překročit 98 miliard korun. Cena jedné letenky by přitom nemusela stát víc než 10 000 000 korun, takže by si ji mohla dovolit řada lidí.

Jen pro srovnání, dnes platí vesmírní turisté za krátký pobyt na kosmické stanici kolem 374 000 000 korun.

Už 14 dní ve vesmíru je problém

Odborníci však nejsou takovými optimisty. Upozorňují, že pobyt ve vesmíru je pro organismus obrovskou zátěží.

„Už dva týdny na orbitě mají vliv na svaly nebo hustotu kostí,“ říkají a dodávají „Jako lidstvo máme zatím o vesmíru tak málo poznatků, že vlastně ani nevíme, jak a na co se ptát.“ Jak se kolonie vypořádá s nečekanými problémy?

Jaké důsledky bude mít dlouhodobý pobyt na Marsu? Jaké nečekané problémy se objeví? Mutace? Konflikty vyplývající z lidské přirozenosti? Podle Muska to přesto stojí za riziko:

„Vždyť budování základny zákonitě povede k vývoji technologií, které nás jednou dostanou do jiných hvězdných systémů.“