Sérioví vrazi často potřebují vlastnit artefakt, kterým by si mohli připomínat vraždu, kterou provedli. Někdy stačí šperk nebo i cetka, které patřily oběti, někdy jsou při sbírání suvenýrů mnohem zvrhlejší a vynalézavější.

POZOR: Článek nedoporučujeme osobám mladším 18 let!

1. TROFEJE: šperky

KDO, KDY, KDE: Mladá tanečnice utíká aljašskou krajinou poblíž řeky Niche. Ohlédne se zděšeně přes rameno. Třeskne výstřel. Roku 1971 si tehdy 32letý podnikatel Robert Hansen připisuje svou první vraždu.

POČET OBĚTÍ: Nikdo přesně neví, kolik obětí si Hansenovo řádění vyžádalo. Scénář je však vždy stejný. Hansen se seznámí s dívkou a odletí s ní na Aljašku. Tam ji znásilní, vypustí do divočiny jako lovnou zvěř a zastřelí.

SUVENÝR: Tělo pak muž s nízkým sebevědomím zakope v lese. Aby měl na každou „trofej“ památku, nechává si Hansen šperky nebohých žen u sebe doma. Do roku 1983 jde všechno podle plánu.

VERDIKT: V červnu onoho roku mu ale ze spárů uteče prostitutka Cindy Paulsonová a nahlásí vše policii. Zatčený Hansen se dozná k 17 vraždám. Podle všeho jich ale může být až 21. Robert Hansen je odsouzen k 461 letům vězení. V roce 2014 umírá.

2. TROFEJE: řidičské průkazy

KDO, KDY, KDE: V Kansasu mezi lety 1974 až 1991 řádí vrah, jenž si sám říká „BTK Killer“. Písmena označují anglická slova „spoutat“, „mučit“, a „zabít“. Pod přezdívkou se ukrývá muž jménem Dennis Rader.

POČET OBĚTÍ: Jeho oběti se různí věkem i pohlavím, modus operandi zůstává stejný. O svých zločinech hovoří Rader jako o „projektech“. Oběti zpravidla sváže, mučí, znásilňuje a nakonec zaškrtí. Vše důsledně fotí. Takovýchto „projektů“ si Rader užije 10.

SUVENÝR: Šílenec trpí sadistickým fetišem. Kromě jiného si ale s oblibou schovává řidičské průkazy obětí. Těší ho zájem médií. Čile komunikuje s novináři a občas jim zašle balíček právě s řidičákem.

VERDIKT: Zatčen je až díky souhře náhod v roce 2005. „Mám jistá podezření,“ odpoví na otázku policistů, zda ví, proč ho zatýkají. Vyšetřovatelům se ke všemu přizná. V roce 2005 od soudu odchází s deseti doživotními tresty.

3. TROFEJE: dámské boty

KDO, KDY, KDE: Když 17letý Jerome Brudos opouští brány oregonskou psychiatrickou léčebnu, nemá nikdo ani ponětí, že o 12 let později, v roce 1968, začne tento nenápadný narušený muž vraždit.

POČET OBĚTÍ: Brudos má ženu a dvě děti. Víc než jeho žena ho ale vzrušuje její šatník a zejména dámské boty. Svůj fetiš propojí s nenávistí k matce, která ho v dětství týrala. Výsledkem jsou čtyři mrtvoly během jediného roku.

SUVENÝR: Dívky Brudos naláká k sobě domů, kde je uškrtí a posléze zneužije těla. Na boty nezapomíná. Jeho první oběti, 19leté Lindě Slawsonové, uřízne s botou i nohu a strčí ji do mrazáku.

VERDIKT: Ke všem vraždám se Brudos nakonec přizná. Policisté naleznou stovky bot, schovaných v jeho garáži. Některé patří jeho obětem. Brudos je odsouzen na doživotí. V roce 2006 umírá na rakovinu jater.