Modré oči jsou hezké, ale nejsou pro nás ničím neobvyklé. Vždyť se jimi podle statistik dívá více než 30 procent evropského obyvatelstva. Jak je to ale možné, když žádná modrá pigmentace duhovky neexistuje?
„Původně měli všichni lidé na Zemi oči hnědé,“ tvrdí Hans Eiberg z kodaňské univerzity. Právě on v roce 1996 poprvé přichází s teorií, že modré oči jsou mutací a navíc docela „čerstvou“.
Když se v čele týmu vědců pustí po její stopě, dojde navíc k názoru, že všichni modroocí mají jednoho společného předka. Žil zhruba před 6000 až 10 000 lety, s největší pravděpodobností v oblasti severozápadně od Černého moře.
Odtud se také během neolitické migrace obyvatelstva na sever šířila i jeho mutace. Ta působí na gen OCA2, který je součástí systému majícího na starosti výrobu melaninu. Pigmentu, jehož množství a rozmístění v duhovkách dává očím barvu od hnědé po zelenou.
Důkazem jsou totožné sekvence DNA
„Mutace vedla k vytvoření vypínače této funkce,“ vysvětluje Eiberg. Tento vypínač je umístěn v genu HERC2, který s OCA2 sousedí. Podle rozsahu mutace více či méně tlumí funkci OCA2 a redukuje tak výrobu melaninu. Doslova hnědé oči ředí na modré.
A to v různých odstínech. Třeba u slavné herečky Elizabeth Taylorové (1932–2011) údajně až do fialkova.
Svou teorii jediného předka opírá Eiberg o změny, ke kterým při replikaci dochází v genetické kódu a způsobují, že lidé mají lehce odlišné sekvence DNA. Těm se říká haplotypy a pokud skupina jedinců sdílí stejný, lze předpokládat, že mají společného předka.
Čím je tato sekvence delší, tím méně času měla na to, pořádně se promíchat.
„To je případ modrookých lidí, kteří mají všichni stejnou sekvenci DNA. Ať jsou z Dánska nebo vzdáleného Jordánska,“ vysvětluje John Hawks z univerzity ve Wisconsinu a upřesňuje: „Všichni mají totožný vypínač ležící na úplně stejném místě jejich DNA.“
Důvod šíření genu není znám
Zmiňovaný předek přitom sám modré oči neměl. Dokonce ani jeho děti, kterým zmutovaný gen předal, je pravděpodobně neměly. Přesto se teorie recesivního genu (prosadí se pouze tehdy pokud je obsažen genech obou rodičů) ukázala mylná.
Není totiž pravidlem, že pokud má jeden z rodičů oči modré a druhý hnědé, má jejich dítě vždy oči hnědé. Stejně tak se stává, že dokonce i dva hnědoocí lidé mohou mít dítě modrooké.
Převaha modrých očí v Pobaltí (v Estonsku je má až 99% lidí) a ve Skandinávii (v některých zemích až 95% lidí) sice svědčí o pozitivní selekci pro tento fenotyp, jeho mechanizmus však dosud není znám. Existuje jen řada teorií.
Od přizpůsobení se podmínkám severu, zejména odlišné potřeby ochrany před UV zářením, podílejícím se na tvorbě vitaminu D, po prostý pohlavní výběr. Krátce řečeno, modré oči byly atraktivnější.
Už brzy modré oči na počkání?
Objev mutace a její důkladný výzkum může přinést řadu konkrétních výsledků. I v tak odlišných oborech jako je například kriminalistika nebo medicína. Newyorský forenzní antropolog David Bailey je přesvědčen, že:
„Pokud bychom plně porozuměli mechanismům, mohli bychom určit barvu očí oběti nebo stíhaného zločince pouze na základě vzorku jeho DNA.“ Na konkrétních postupech už pracuje také kosmetická a estetická plastická chirurgie.
Například na možnosti pořídit si neodolatelné pomněnkové oči. Stačit bude laserová operace, během níž lékaři z duhovky odstraní horní vrstvu melaninu. Oči pak během několika týdnů zmodrají.
